Ezau versus Jákob, židovský památník v Černovicích a 10 let edice Judaica v Academii

1. srpen 2021

Proč si nikdy nespleteme Ezaua a Jákoba? Zajeďte si s námi do Černovic u Tábora. A proč v knihkupectví nepominout polici s produkcí nakladatelství Academia? 

O vztahu Ezaua a Jákoba

O dvojčatech se soudí, že jsou si podobní. Není tomu tak ale vždy, jak je vidět na případu nejznámějších dvojčat v Bibli. Izákovi synové Ezau a Jákob byli velmi odlišní a od počátku spolu bojovali. O tom, jak jejich vztahu rozumět, natáčela Jana Šustová s vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem.

„Zajímavé je, že Tóra vypráví ten příběh od prapočátku. Že už maminka Rivka cítila, že se jí v břiše dějí podivné věci, jako kdyby se to tam vzájemně pralo,“ říká Sidon. Na otázku, co to má znamenat, se jí dostalo odpovědi, že „u ní v břiše jsou dva národy a ten starší bude sloužit tomu mladšímu,“ dodává Sidon.

Už narození dvojčat podle Sidona naznačovalo jejich povahu: „Ten Esav se narodil jako první, je to odvozeno od slovesa asa, udělal. Byl to hotový člověk, chlupatý, byl vlastně hotový i s chlupama. Ten mladší, který byl holý, dostal jméno Jaakov, od slovesa akav, zdržovat, respektive ekev je pata. On když se rodila ta dvoučata, držel svého bratra za patičku, jako by ho stahoval zpátky.“

Jejich spor se podle Sidona táhl celým jejich životem a přeneseně vztahem potomstva Izraele k ostatním národům, „které vidí v Židech ty, kteří všechno komplikujou, na všechno se koukají z obou stran, zdržujou je. A ten Esav to taky cítil také.“

V líčení Tóry je použit zvláštní stylistický způsob. „Ten, který je negativní, je líčen sympaticky. Zatímco Jaakov je líčen jako poměrně nesympatický kluk, ale ukazuje se, že on je ten pozitivní hrdina. Je důležité si uvědomit, že Tóra vtahuje čtenáře do toho příběhu a nechá ho projít cestou poznání, aby si uvědomil, že ne všechno, co se čtenáři zdá dobře, je nutně také dobře,“ uzavírá Karol Efraim Sidon.

Neobvyklý památník v Černovicích u Tábora

Na kovovém mostku přes potok v severní části Černovic u Tábora začíná neobvyklý památník obětem holokaustu. Kateřinu Havránkovou provedla po židovských stopách v Černovicích správkyně památníku Andrea Vaníčková.

„Památník byl otevřen v roce 2002. Ten tvoří pěšina a výstava v márnici, která se věnuje dějinám Židů v Černovicích,“ vysvětluje Vaníčková. Jména místních Židů, kteří svůj život skončili v koncentračních táborech, připomíná na pěšině 43 kamenů. Z druhé strany pěšinu lemuje 10 kamenů se jmény přeživších. „Symbolizuje to selekci na rampě v Osvětimi,“ dodává Vaníčková.

„V Černovicích byla podobná komunita jako ve všech menších českých městech. V roce 1942, kdy byli všichni Židé deportováni, jich zde žilo 18,“ upozorňuje Vaníčková.

V Černovicích stále stojí i synagoga. „Byla v 50. letech přestavěna na rodinné byty, dodnes se v ní bydlí,“ upozorňuje Vaníčková.

10 let edice Judaica v Nakladatelství Academia

Pokud ještě nevíte, jakou četbu si vzít na dovolenou, určitě nevynechte nabídku nakladatelství Academia. Ta v edici Judaica už více než 10 let vydává monografie o významných židovských učencích i výjimečné překlady z hebrejštiny či judeo-arabštiny a dalších jazyků. O dosud vydaných knihách i plánech do budoucna hovořila s členem ediční rady, hebraistou Pavlem Sládkem, Leona Matušková.

Nejnovějším počinem edice Judaica je vydání překladu Knihy zjevených pravd a rozumových argumentů židovského myslitele Saadjy ben Josefa z první poloviny 10. století. V rámci tehdejší nábožensko-právní literatury šlo o spis revoluční, a to jak obsahem, tak formálním zpracováním. Knihu přeložili a úvodní studií opatřili Daniel Boušek a Dita Válová.

Ta stála podle Pavla Sládka u zrodu celé edice: „Úplně první titul, který by v řadě vydán, byl právě překlad jí a kolegy Bouška. Šlo o kratší Maimonidovy filozofické spisy a dopisy. Pak tam najdeme i několik dalších překladů z judeo-arabštiny těchto dvou autorů.“

Právě zpřístupnění překladů z původní judeo-arabštiny českému čtenáři považuje Pavel Sládek za zásadní: „Tyto spisy v židovském středověku typicky fluktuovaly v hebrejských překladech, které jsou samozřejmě velmi důležité, ale často posouvají texty jiným směrem, a to že máme v češtině celou sérii překladů z judeo-arabštiny, vytvořených judaistou ve spolupráci s filozofkou, je naprosto jedinečné, a odehrává se to právě v ediční řadě Judaica.“

V edici ale nevycházejí jen díla stará několik století, ale i zcela nové studie. Chystá se například kolektivní monografie o nechvalně proslulém spisu Richarda Wagnera Židovství v hudbě: „Monografie si klade otázku, jak tento spis interpretovat v rámci dějin antisemitismu 19. století, jak jej zařadit do Wagnerova myšlení i do jeho vztahů s židovskými hudebníky té doby,“ říká Sládek.

Od roku 2010 vyšla v edici Judaica více než dvacítka svazků. Loni se měl konat workshop, který by připomněl desáté výročí řady, ale kvůli pandemii covidu se jej nepodařilo zorganizovat. Pavel Sládek doufá, že se k myšlence semináře ještě vrátí a uspořádá ho.

Magazínem o židovském životě provází Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Noemi Fingerlandová
Spustit audio