Evangelíci z Velké Lhoty ukrývali v době temna knihy. Dochovaly se dodnes

Bible, Velká Lhota
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bible, Velká Lhota

Historii jako z Jiráskova F. L. Věka zažili i obyvatelé Velké Lhoty. Obec leží na hranici Vysočiny a Jihočeského kraje, a už na první pohled je typická svými dvěma evangelickými kostely.

Místní evangelíci tam zůstali věrní víře i po bitvě na Bílé hoře.

„Tady na Velkolhotecku se potomci evangelíků přes všechny rekatolizační tlaky udrželi, protože tady se stýkaly hranice tří panství, takže oni byli na okraji zájmu svých vrchností,“ popisuje pobělohorskou historii své obce Milada Čermáková z Velké Lhoty. Nezájem vrchnosti ale neznamenal, že si mohli místní věřící dělat, co chtěli. I pro ně platil zákaz náboženských shromáždění i vlastnictví evangelických knih. „Zejména bible kralická byla tvrdě zakazovaná, a její držení bylo trestné. Kdykoliv, ve dne i v noci, mohla přijít kontrola, a ti lidé mohli o ty bible přijít,“ dodává Milada Čermáková.

List z Bible, Velká Lhota

Mlynář Bibli kralickou ukrýval v hřídeli mlýnského kola

Věřící ale byli vynalézaví, a jen díky jejich odvaze se jeden díl Kralické bible, kterou vlastnila rodina Lahodných, dochoval dodnes. Mlynář Lahodný ji ukrýval v hřídeli mlýnského kola. Později se kniha dostala do muzea, a poté do antikvariátu, kde ji objevil sběratel. „Nám se podařilo vypátrat jeho jméno, a jsme s ním v kontaktu,“ říká Milada Čermáková. Identifikace bible byla snadná. Dříve totiž lidé do svých biblí zapisovali rodinné kroniky.

Ve Velké Lhotě a okolních obcích byli lidé sečtělí, a knih si vážili. Dokonce tu byli i tací, kteří knihy půjčovali. V pobělohorské době pak mnozí hledali skrýše, které by časté kontroly neobjevily. „Důkaz máme z obecní kroniky Velké Lhoty, kde je zmínka o skrýši v kořenech lípy,“ říká badatelka z Velké Lhoty.

Knihu z roku 1592 si rodina předává z generace na generaci

Doslova z generace na generaci si jedna lhotecká rodina předává další poklad – knihu o historii židovského národa z roku 1592. „Vyšla v tiskárně Daniela Adama z Veleslavína, a Veleslavín osobně dělal korektury,“ dodává Milada Čermáková. Na této knize je zajímavé, že židovský národ nehaní, ale popisuje jeho skutečnou historii.

Spustit audio

Související