Eiffelova věž, znak města s jednorožcem nebo prvorepubliková mapa Československa z perleti. V Knoflíkářském muzeu v Žirovnici nenajdeme jen knoflíky
Když se začaly do Evropy vozit z moří celého světa lastury a ulity mořských mlžů, brzy se pro ně našlo praktické využití.
Z Vídně se lastury dostaly do Žirovnice a brzy se z nich se správnými stroji na opracování začaly z perleti vyrábět knoflíky a později i mnohé ozdobné předměty a umělecká díla. V jednu dobu pracovaly s perletí na čtyři stovky tovaryšů ve stovce dílen. Celou historii perleťářství a výroby knoflíků představuje Knoflíkářské muzeum v Žirovnici.
Ve velkém sále hned po vstupu do muzea upoutá pozornost velká lesknoucí se mapa z perleti: „Je to Československo, kde je i Podkarpatská Rus, mapa je z roku 1918,“ říká Věra Daňhelová ze zprávy Zámeckého areálu v Žirovnici. „Žirovnice je spjatá s výrobou knoflíků už od roku 1863, když do Žirovnice přišel Josef Žampach za svou milou Toničkou Bučkovou, a začal vymýšlet, čím se bude živit. A začal s výrobou perleťových knoflíků,“ vrací se na začátek příběhu. Josef Žampach má v muzeu i svou figurínu, stejně jako stroje, na kterých se v 19. století knoflíky zpracovávaly.
„Jsou tady šlapací perleťářské ponky, brusky, stolice na sekání knoflíků, dírovačka, a pak také soudky na leštění knoflíků, aby perleť získala tu nádhernou barvu a lesk. Nástroje, které se používaly při výrobě, jsou vrtáky, pilníčky, tvarovací želízka a podobně,“ ukazuje Věra Daňhelová expozici. Práce na knoflících byla vyčerpávající i poté, co byly hotové. „Říká se, že jak potom ženy, které ty knoflíky našívaly na papírové karty, jich musely našít až deset tisíc, aby si mohly koupit jeden kilogram mouky,“ dodává pro představu.
Na zřízení muzea se podílel akademický sochař Karel Hlava společně s paní Marii Fronkovou. Na jeho sochách jsou vystaveny šperky, které v perleťářských dílnách vznikly – náhrdelníky, náramky, prstýnky, náušnice. Ve vitrínách jsou ale k vidění také další dekorační a umělecké předměty z perleti. „Místní perleťáři si dokazovali svůj um tím, že ze zbytků lastur začali vyrábět nejenom šperky, misky, lampičky, hodiny. Máme tady třeba Eiffelovu věž, která byla vystavena na Zemské výstavě v České republice v roce 1891, je tu znak Českého království, český lev, ale také znak města Žirovnice - stříbrný jednorožec v modrém poli. Ten byl také vystaven na Zemské výstavě,“ uvádí Věra Daňhelová.
Otevírací doba muzea v září a říjnu je od úterka do neděle v 09:00 - 11:00 a 13:00 - 16:00 hodin.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
