Dvojité W nad vchodem rotundy ve Štěpkově odkazuje ke svatému Václavovi

Rotunda ve Štěpkově patří k nejstarším památkám kamenné sakrální architektury, byla totiž postavena pravděpodobně už ve 12. století z lomového kamene, o pět století později se její součástí stala barokní kupole.

Dvojité W

Nad vchodem vyniká v kamenném erbu dvojité W, po jehož původu musela obec pátrat. „Všichni vždycky předpokládali, že to patří k rodu Walisů,“ říká starosta obce Jaroslav Kyprý. Na konci 18. století totiž po řadě mnoha různých majitelů získal Štěpkov spolu s panstvím Budeč hrabě Josef Wallis.

K němu ale dvojité W neodkazuje. „Důležitý ale je srdcovitý štítek, který zcela jasně odkazuje na znak louckého kláštera ve Znojmě. Proč dvojité W? Podle legendy byl na místě současného kláštera zřízen Jitkou, manželkou Břetislava I., benediktinský klášter zasvěcený svatému Václavovi,“ dodává starosta.

Zasvěcení patronu české země převzali po benediktinech i premonstráti, a dvojité W, jako německy psané Václavovo jméno Wenzel, zůstalo i na kamenném erbu a na hlavním oltáři rotundy, který do ní byl zabudován až na přelomu 17. a 18. století.

Rotunda

Štěpkovská rotunda v minulosti však sloužila i jako opevněné útočiště. Obec nikdy nebyla velká, ale v 17. století velmi doplatila na třicetiletou válku. Z dvanácti usedlostí zůstaly obydleny pouze tři a devět jich zpustlo.

Není tedy divu, že bylo potřeba mnoho oprav, říká starosta obce: „Naše kronika uvádí mezi zmínky o zajímavostech obce i opravu střechy rotundy z roku 1900. Střecha byla pobita pozinkovaným plechem, dříve to byl šindel, a proto došlo mnohokrát k zahoření. Když se podíváme zvenku, tak v určitých místech je ten šindel vidět.“

Prostor kolem rotundy je uzavřen nízkou kamennou zdí. Místo je celé využíváno při posvícení na svátek svatého Václava. Slouží se zde mše, kam se všech 114 obyvatel Štěpkova nevejde, proto je obětní stůl připraven venku i s posezením.

Zajímavosti o rotundě se každý návštěvník dočte na jedné z osmi nově zřízených tabulích pro turisty, a dovnitř se dá vždy nahlédnout. „Mříž je zamčená, ale dveře necháváme otevřené, i kvůli výměně vzduchu uvnitř,“ usmívá se Jaroslav Kyprý.