Dvojitá detektivka. Vražda se zárukou a autorství bez záruky

Respektive kdo je autorem celé detektivní trilogie: Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964) a Vražda v zastoupení (1967). Byl to Josef Škvorecký, či spíše Jan Zábrana? Anebo trilogii napsali společně, jak se uvádí na přebalech detektivek ve vydáních po roce 1989?

Spisovatel Patrik Ouředník se pokusil s důkladností sobě vlastní odpovědět v knize Svobodný prostor jazyka (Torst 2013). Do sametové revoluce byla detektivka připisována jen Zábranovi, ten však zesnul již v roce 1984 a Škvorecký začal po roce 1989 o sepsání trilogie vypouštět dosti rozporuplné informace. „Dělali jsme to tak, že jsme si to spolu vymysleli, detailně, kapitolu po kapitole. Udělali jsme si podrobnou osnovu. Já jsem to pak napsal, on to zredigoval a připsal do toho všelijaké básně,“ prohlásil třeba Škvorecký. Zábrana prý jen přísně dodržoval domluvu o utajení autorství, Ouředník ovšem spoluautorství Škvoreckého zpochybnil. „Josef Škvorecký je autorem s výhradou,“ navrhl diplomaticky, neboť jasný důkaz nakonec nenašel.

Jan Zábrana detektivky nejen psal psal, ale také překládal|foto:ČTK / PR

Autorství Vraždy se zárukou je tak bez záruky. Jisté je, že na počátku šedesátých let vznikla vtipná detektivka na hraně s pitoreskní parodií celého žánru. V padesátých letech byly detektivky na indexu, s uměleckou skupinou Květen a poezií všedního dne se ale navracel normální život i do literatury a bylo opět povoleno vzpomínat i na předválečnou éru. Byť v mezích možností a s ideovým návodem, ale Zábrana se Škvoreckým (anebo pouze jeden z nich) si tuhle možnost doslova užívali.

Jedna z prvních vět, která otvírá detektivní příběh, zní: „Bylo sedm večer, když jsme dorazili v rolls-royce mého šéfa Toma Lomala k vile pana továrníka Iva Zdeborského na Barrandově pyšnící se nápisem Carmen.“ A v té je téměř všechno, co komunismus lidem vzal. Továrny, vily a obecně majetky. Krásná auta, filmy a vůbec svobodu umění, šéfy (zůstali jen „soudruzi vedoucí“) i krásné dívky s exotickými jmény typu Carmen.

Kdy se čtenář nesměje

Na cenzory zřejmě platilo vysvětlení, že tato detektivka paroduje předválečný svět buržoazie, ve skutečnosti šlo o docela opojnou jízdu ve světle filmových reflektorů. Ve strhující smršti scén a obrazů zaniklého světa ale nostalgii nahradila nadsázka. A když střílečka, tak jako z filmu Limonádový Joe, záměrná parodie rodokapsů: „Ivo zamířil svítilnu přímo do mužova obličeje. Objevila se hustá černá obočí, odulé rty. Reginald Hubert. Místo jednoho oka zela v hlavě krvavá rána, z níž vytékala krev smíšená s mozkem.“

Autor či autoři zasadili detektivku do ponurých dnů mobilizace a mnichovské dohody v roce 1938. Kromě zlých nacistů si už ale mohli dovolit vykreslit i nějakého toho dobromyslného pražského Němce a připomenout antisemitské nálady Čechoslováků, včetně lynčů. I v těchto scénách je jistá dávka černého humoru, kdy se ale čtenář nesmí vůbec smát, to jsou obrazy, v nichž vystupuje komunista Milan, původně talentovaný barrandovský kameraman. „Milana přirozeně už dávno vyhodili z Barrandova. Jeho politické sympatie byly příliš známé, a když 27. prosince 1938 nařídili rozpuštění jeho strany, musel se rozloučit s kamerou. Potom, 13. a 14. února 1939, provedla policie razii v bytech známých komunistů,“ čteme v detektivce.

Do sametové revoluce byla detektivka připisována jen Janu Zábranovi|foto:Repro

Ohnutý hřbet

Jakmile jde o vedoucí stranu společnosti, tak příběh zatuhne ve frázích. Očividná úklona komunismu dnes spíše pobaví, zároveň je to ale mrazivé svědectví, jak museli spisovatelé v raných šedesátkách ohýbat hřbet.

Zábranovy rodiče přitom režim poslal v padesátých letech do vězení, matku na dlouhých osmnáct a otce na deset let. Škvorecký podobně bolestnou zkušenost s padesátými lety neměl, byť zážitky z vojny přetavil v parádní kritiku armády v knize Tankový prapor. V knize proklamovaný kladný vztah ke komunistické straně možná napovídá, že autorem Vraždy se zárukou byl spíše Josef Škvorecký než Jan Zábrana. Je to pouhá dedukce, nevíme. Vraha nám ale autor či autoři prozradí se vší jistotou.