Dvacet korun za vraždu. Pomsta oklamané milenky!

Pomsta oklamané milenky! Ranou z revolveru zakončena známost z tanečních hodin! Podobných tragédií byly za první republiky plné noviny…

Účinkují: Marek Holý, Zdeněk Maryška, Jiří Štěpnička, Jitka Jirsová, Miriam Kantorková
Scénář: Bronislava Janečková a Miloš Vaněček
Režie: Dimitrij Dudík
Zvuk: Petr Šplíchal
Natočeno: 15. června 2016

Marie Brožová 9. listopadu 1925 večer na rušné Nádražní třídě v Českém Brodě zastřelila svého milence a okamžitě po činu se šla udat četníkům. Obětí byl Rudolf Křepinský ze zámožné českobrodské rodiny.

Láska: životní zklamání

Milenci se seznámili v roce 1919 v tanečních. Brožové bylo tehdy 17 let. Dcera hostinského byla prý pilná dívka, měšťanku vychodila s vyznamenáním, zkoušela studovat na průmyslovce. Křepinský byl pravý opak: o 7 let starší, líný, se čtyřkou z mravů a spoustou milenek.

Brožová během šestiletého vztahu podstoupila dva potraty. Ten druhý nedobrovolně, uspali ji. Křepinský si ji stále nechtěl vzít, zastání nenašla ani u jeho matky. Brožová si prý chtěla vzít život, nakonec ale v rozrušení revolverem Walther 7,65 mm střelila Křepinského do týla.

Souzena pro 3 zločiny

Marie Brožová byla souzena pro zločin úkladné vraždy, pro zločin nedovoleného potratu (za „vyhnání plodu ze života“ hrozil těžký žalář 1–5 let) a za „nošení zbraně“. Vstupenky na soud byly rozebrány týden předem. Na soudní přelíčení se za první republiky chodívalo jako do kina…

Žena, kteráž úmyslně cokoliv předsevezme, co příčinou jest vyhnání jejího plodu, anebo co způsobí ji porod takový, že dítě mrtvé na svět přijde, dopustí se zločinu.
Trestní zákon z roku 1930

Jediný, kdo tehdy stál proti Marii Brožové, byl zřejmě státní zástupce. Pochyboval o pravdivosti jejího tvrzení, že nechtěla vraždit. Poukazoval na její výhrůžky v dochovaných dopisech. Na straně Brožové stálo, že i Křepinský mohl být žalován za neuskutečněný slib manželství.

Když někdo osobu nějakou, připověděv ji manželství, ale nesplniv slibu, svede a zmrhá, potrestán býti má za tento přestupek tuhým vězením od jednoho do tří měsíců. Krom toho zůstavuje se zmrhané osobě právo k náhradě.
§ 506 zmrhání pod přípovědí manželství

Posmrtné milostné dopisy

Jako důkazní materiál posloužily během přelíčení také dva milostné dopisy, které Křepinskému došly až dva týdny po jeho smrti. Jeden od milenky z Úval a druhý od milenky z Kostelce. Soud navíc od začátku poukazoval na výsledky psychologického posudku: Brožová čin spáchala v pomatení smyslů.

Dvanáctičlenná porota proto jednohlasně zprostila Brožovou obvinění z vraždy a sedmi hlasy zamítla i trestný čin „vyhnání plodu“. Odsoudila ji jen za nedovolené nošení zbraně, a to k pokutě 20 korun.

Jak by soud postupoval dnes?

Soudce si v roce 1925 nechal vypracovat odborný psychologický posudek od profesora Slavíčka. Stálo v něm: „Obžalovaná je povahy zádumčivé, trpí chudokrevností a měla několik nervových záchvatů. Na čin má mlhavé vzpomínky, vykazuje zakalené vědomí. Při činu mohlo jít o vzrušení stupně chorobného, přičemž tento afekt je možné klást na stejnou úroveň jako pominutí smyslů. Čin byl tedy spáchán v době, kdy pominutí smyslů trvalo.“ Podle soudce byl tedy čin spáchán v době pominutí smyslů. Střídavým pominutím smyslů podle § 2 B trestního zákona rozumí zákon „přechodnou duševní chorobu, zvláště periodickou psychózu, vylučující dočasně užívání rozumu a potlačující duševní život a intelekt pachatelův tou měrou, že nebyl s to rozpoznati protiprávnost svého činu nebo zaříditi své jednání podle správného rozpoznání“. V dnešní době by soud postupoval stejným způsobem. Vzhledem ke zdravotnímu stavu obžalované by si musel vyžádat znalecký posudek. Na základě jeho výsledku by rozhodl, jestli je pachatel příčetný, nepříčetný, eventuálně jestli se nejedná o zmenšenou příčetnost. 

V zajetí davu

Když po osvobozujícím rozsudku čekala ve Vodičkově ulici na tramvaj, obsypali ji účastníci líčení. Všichni jí chtěli vyjádřit sympatie a doprovázeli ji až na Masarykovo nádraží, kde s maminkou nastoupila na vlak do Českého Brodu. 

autoři: Bronislava Janečková , rota , Miloš Vaněček
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.