Drátování mám za odměnu, říká drátenice z Kuklíku

Od nejmenších šperků z tenkých drátků, přes postavy a figurky zvířat či předměty na ozdobu domovů, až po velká výtvarná díla jsou k vidění až do 8. října v Havlíčkově domě.

Jednou z vystavujících je Věra Studená z Kuklíku na Žďársku. Se svým koníčkem začala až v důchodu a je naprostý samouk. „Tenkrát se mi narodila vnoučata, ale nechtěly nic pleteného ani háčkovaného, a já jsem si říkala, že celý život dělám ruční práce a teď nic,“ vzpomíná na své začátky drátování. „Ještě k tomu jsem šla do důchodu, tak jsem si říkala, co budu dělat. A tehdy jsem dostala knihu o drátování, tak jsem to zkusila.“

Cech dráteníků a různé techniky

Aby mohla složit mistrovskou zkoušku v Cechu dráteníků, musela se naučit většinu technik, které dráteníci používají. „Nejraději ale dělám jemnou práci smykovacím stehem, a to jsou motýli, vajíčka. Začínala jsem tady na těch drobných věcech,“ ukazuje Věra Studená sbírku svých menších drátěných předmětů - květin, motýlů, detailně ozdobených vajíček od nejmenších křepelčích až po veliká pštrosí vejce.

9 fotografií

Větší věci vyžadují silnější drát a to znamená i více práce. „Když s drátem začínáte, tak si ho musíte v hadříku protáhnout, aby byl ohebnější, pak se vám s tím líp pracuje a ohnete i větší dráty. Není to jednoduché a taky ty práce nejsou hotové hned,“ říká drátenice. Právě teď pracuje na andělech vyráběných ze silnějšího drátku, který se namotá na kolíček, potom se roztáhne a k sobě svazuje slabším drátkem.

Nezastaví se

Přestože by v důchodu mohla odpočívat, Věra Studená se po celý rok nezastaví. Jezdí na trhy, výstavy a srazy a některé i organizuje. „Já se ani nemůžu zastavit, protože máme velkou zahradu. A to drátování pak mám za odměnu! Když si udělám na zahradě všechnu práci, tak si k tomu sednu a hned mám lepší náladu,“ směje se.

Kromě výstavy Dráteníkův rok se na tuto sobotu 26. září chystá ještě malý sraz dráteníků. Přímo při práci je uvidíte v Domě přírody v Krátké na Žďársku v čase 10-16 hodin.