Dobrovolnické centrum má za úkol dobrovolníky shánět a myšlenku dobrovolnictví šířit

Tvořivé dílny pro seniory s dobrovolníky.
Tvořivé dílny pro seniory s dobrovolníky.
K dobrovolnictví se Iveta Krčálová dostala díky své diplomové práci. „To bylo ještě na Vyšší odborné škole sociální v Jihlavě. Díky tomu jsem se seznámila s koordinátorkou dobrovolníků Fokus Vysočina, taky jsem se potkala s některými z nich, dělala jsem průzkum, také jsem pro ně připravovala motivační program. Ta práce mi přirostla k srdci, až jsem se sama stala dobrovolnicí,“ vyprávěla koordinátorka dobrovolníků ve Fokusu Vysočina Iveta Krčálová v Dobrém dopoledni.

Téma dobrovolnictví si vybrala tak trochu proto, že dobrovolnické centrum Fokus Vysočina sídlilo v Havlíčkově Brodě, kde Iveta bydlí. Taky se jí líbí samotný princip. „Prostě, když někdo dělá něco pro druhé ve volném čase nezištně. Rozhodla jsem se, že k tomu trošku přispěju,“ vypráví Iveta Krčálová.

Jedna z mých prvních dobrovolnic byla paní Radka z Havlíčkova Brodu, sama na invalidním vozíku

Sama jako dobrovolník pomáhala s přípravou propagačních materiálů, stříhala videa. „Když bývalá koordinátorka dobrovolníků ve Fokusu oznámila odchod do zahraničí, zeptala se mě, jestli bych to nechtěla dělat místo ní. A já kývla. Díky tomu jsem se nestihla dostat k dobrovolnictví například v sociální oblasti,“ přiznává Iveta Krčálová.

Co její první dobrovolník, vzpomene si ještě? „Jedna z mých prvních dobrovolnic byla paní Radka z Havlíčkova Brodu, která je na invalidním vozíku a rozhodla se, že bude pomáhat seniorům v domově pro seniory tím, že je bude navštěvovat, že si s nimi bude povídat a že s nimi bude trávit čas,“ usmívá se při vzpomínce na setkání s paní Radkou Iveta Krčálová a dodává, že paní Radka se ozvala sama.

Výjimkou nejsou ani jednorázoví dobrovolníci, kteří přijdou jednou dvakrát ročně

V čem spočívá práce koordinátorky dobrovolníků? „Část je jejich hledání, oslovuji je prostřednictvím facebooku, na to nejrychleji reagují hlavně mladí, také je hledám na internetu, tiskneme různé letáky. Tahle práce mě baví moc, to vidím hned výsledek. Pak k tomu patří nějaká administrativa, máme s dobrovolníky smlouvu, zajišťujeme jim pojištění, také máme smlouvy s organizacemi, ve kterých naši dobrovolníci pomáhají. Taky jim zajišťujeme supervize, což jsou skupinová setkání s psychologem, který s nimi rozebírá různé situace,“ vysvětluje Iveta Krčálová.

Dobrovolnické centrum má za úkol dobrovolníky shánět a myšlenku dobrovolnictví šířit. „Většina našich dobrovolníků jsou pravidelní, kteří jednou týdně za někým dochází za klientem nebo do nějaké organizace, ale výjimkou nejsou ani jednorázoví dobrovolníci, kteří přijdou jednou dvakrát ročně na nějakou konkrétní akci,“ říká Iveta Krčálová.

Nabídku se snažíme s párovat s poptávkou

A jak se člověk může stát dobrovolníkem? „My máme pod dobrovolnickým centrem nasmlouvané různé organizace. Zaměřené na sociální práci, ekologii, kulturu. Já vám dám veškerou nabídku organizací, se kterými spolupracujeme. Popíšu, co tam dobrovolník dělat může, s jakými klienty, s jakými činnostmi se tam může setkat, pak se naší nabídku snažíme spárovat s poptávkou. S každým dobrovolníkem máme na začátku asi hodinový pohovor, zjišťujeme jeho motivaci, s čím přichází, co umí, co ho baví,“ vysvětluje Iveta Krčálová.

To, že by dobrovolníci došli, si Iveta vůbec nepřipouští. „Naše dobrovolnické centrum funguje už od roku 2001 a počet dobrovolníků stále narůstá, věřím, že to tak bude i do budoucna. Za loňský rok jsem na Havlíčkobrodsku a Chotěbořsku měla sedmdesát dobrovolníků,“ usmívá se Iveta Krčálová.