Do areálu Hospitalu Kuks se vrátila původní podoba zahrady, která zásobovala barokní lékárnu
Jedna z nejzajímavějších památek východních Čech, barokní areál Kuks, prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Její součástí je i navrácení přilehlého parku původnímu účelu, tedy jako zásobárny pro lékárnu i kuchyň zdejšího řádu milosrdných bratří. Dnes je tu místo francouzského parku 144 bylinných a květinových záhonů.
Cílem přestavby bylo co nejvíce přiblížit areál původnímu účelu a pokud možno vrátit sem některé činnosti. Je tedy logické, že právě zahrada by měla, tak jako v době zakladatele Františka Antonína Šporka, sloužit především pro barokní lékárnu.
Léčivé byliny tu členové řádu pěstovali, aby z nich vyráběli léčivo. K původním léčivým bylinám pěstovaným v 18. století přibyly i rostliny, které se pěstují dnes a v kukské zahradě najdou návštěvníci i zástupce jedovatých a alergizujících rostlin, s nimiž se mohou setkat v přírodě. Příchozího by ale neměla zarazit třeba kopřiva, šťovík nebo hluchavka, protože i ty jsou významné léčivky.
Jak se z bylin stane lék?
V novém kabátě se v parku objevila i sušárna bylin, kde je možné vidět jak původní technologii sušení na roštech pomocí proudícího vzduchu, tak i moderní způsob řízené úpravy a získávání čisté drogy. Kdysi tu milosrdní bratři sušili léčivky pro své pacienty a chovance hospitalu, ale také místním lidem, kteří si sem mohli bylinky přinést a odnesli si čistý lék.
Zahrady našich babiček, sady našich dědečků
Vedle desítek druhů léčivých bylin najde návštěvník v záhonech i květiny a rostliny, které kdysi bývaly hojné v zahradách našich předků. Jako třeba mišpule, kdoule, kohoutek, karafiát nebo červená řepa, černá ředkev nebo tuřín. Do části zahrady se vrátil i ovocný sad se starými odrůdami hrušní, jabloní či třešní.
Přijdete-li se podívat do areálu Kuks, nezapomeňte nasát atmosféru v bylinné zahradě plné vůní mateřídoušky, dobromyslu, máty či tymiánu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí