Díla amatérských romských autorů na výstavě Otevřená cesta leccos prozrazují o romských tradicích a řemeslech

16. leden 2023

V pražském Letohrádku Kinských je možné do května 2024 nahlédnout do výtvarných sbírek Muzea romské kultury a to na výstavě Otevřená cesta / Phundrado drom. Ta je součástí budování Centra Romů a Sintů v Praze, jehož budovu zatím čeká rekonstrukce. V prostorách výstavy se pořádají komentované prohlídky a koncem února se tam uskuteční křest knihy. Více Jana Šustová.

Ačkoliv mezi Romy jsou i profesionální výtvarní umělci, výstava Otevřená cesta / Phundrado drom dává nahlédnout do tvůrčího potenciálu autorů amatérských. Je jich celá řada a my se teď s ředitelkou Muzea romské kultury Janou Horváthovou zastavíme u vybraných děl tří z nich.

Z výstavy Otevřená cesta / Phundrado Drom

„Tyto dřevořezby, například reliéfní deska Romové na cestě a za ní dvojice muzikantů, a i další reliéfní desky jako Kher / Dům, nebo Khere / Doma, kde vidíme romskou rodinu, jak doma žije, anebo vesnice – to jsou díla romského řezbáře Dezidera Fertö z oblasti Gemeru na Slovensku, který po smrti své manželky, když se cítil osamělý, nudil se a potřeboval naplnit svůj čas, začal vyřezávat. V pokročilém seniorském věku vyřezal sbírku asi o sto kusech, část té sbírky se podařilo získat našemu muzeu, a část má Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě.“

Pozoruhodné jsou také vyřezávané figurky Jána Bartoše-Biskupa. Jedno sousoší například zachycuje kopáče a další kováře.

Z výstavy Otevřená cesta / Phundrado Drom

„Všimněte si, že ti kováři při kování klečí na zemi. To byl tradiční postoj romských kovářů, tento způsob si přinesli ještě z Indie, ale co je ještě zajímavější, že Ján Bartoš-Biskup ze Zvolena zpracoval toto dílko podle díla Dezidera Fertöho, to máme hned vpravo toto větší sousoší romských kovářů. Je to unikátní způsob kování, který už je dnes velmi archaický, buď v kleku, podřepu anebo v pozici na Turka, takže kovadlina je zabodnutá do země. To byl tradiční způsob romského kovářství, když Romové kočovali, jezdili ve vozech, nosili jen lehčí kovadliny, tak toto byl ten způsob, kdy k tomu nepotřebovali žádné špalky či stoly, na které umístí kovadlinu. Takhle kovali a takhle kovají dodnes v Indii nejbližší předkové Romů, což jsou tzv. Dómové, dómské kasty, mezi nimi jsou též kočovní kováři, kteří tímto způsobem kovají.“

Obrazy Jána Berkyho z Detvy zachycují scény ze života v osadách, například Pramen nebo Čekání na vodu. Svou manželku a dceru autor ztvárnil v dílech Symbióza matky a dcery, jeho syna vidíme v díle Igor.

Z výstavy Otevřená cesta / Phundrado Drom

„Ján Berky je velmi zajímavý případ. Je to dělník podpoljanských továren v Detve, který celý život tvrdě pracoval, kromě toho je to hudebník a také výtvarně tvoří. Na obraze Bluesman vidíme jeho autoportrét. Vidíte, že ty obrázky se lesknou. To je jeden z typických prvků romského neprofesionálního výtvarného umění, kdy tím, že nemají profesionální prostředky k tvorbě, jako kvalitní olejové barvy apod., tak improvizují a použijí to, co mají. V tomto případě výtvarník použil drť z vánočních ozdob, a tak dostal do obrazu Blusmana ten hudební vír a lesk prožitku z hudby.“

Další obraz Jána Berkyho zachycuje romského vajdu.

Z výstavy Otevřená cesta / Phundrado Drom

„Vajda je ze slova vojvoda, to je vůdce romské skupiny, takový starosta, ať už kočovného tábora nebo usedlé osady. Tento obrázek je namalovaný podle fotografie etnografky Evy Davidové, která ještě v 50. letech v terénu zachycovala původní romskou kulturu, a tak pomohla řadě romských výtvarníků k tomu, aby i podle jejích fotografií tvořili své obrazy.“

V prostorách výstavy v Letohrádku Kinských bude představena nově vydané publikace Svědectví archeologie o tzv. cikánském táboře v Letech. Její součástí bude v pátek 27. ledna od 14:30 hodin také vzpomínka na nedávno zesnulého předsedu Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeňka Růžičku.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.