Díky esperantu se domluví Čech s Japoncem i Afričanem. Univerzální jazyk má poměrně přehlednou mluvnici

Žádná země dnes nemá esperanto jako úřední jazyk, ale podle dostupných informací jím na světě mluví až dva miliony lidí a mnozí už od narození. Mluví jím i Milada Zemanová z Pacova.

„Autor se narodil 1859 a 1887 byla první učebnice, kterou podepsal doktor Esperanto, čili doufající. Doufal, že pomocí jednoho jazyka zmizí rozbroje, války. Je to v dnešní době už utopie," říká Ludmila Zemanová z Pacova. Sama se esperanto začala učit korespondenčně. „Dvacet lekcí je v podstatě všechno," říká a ukazuje starý sešit. Už z principu by mělo být esperanto snadné a přehledné. „Nejsou tam přehlásky, ypsilon, jak se to napíše, tak se to čte," dodává s tím, že slova často vycházejí z latiny nebo němčiny, a když se člověk naučí zákonitosti mluvnice, zjistí, že tvarosloví má svou logiku.

Milada Zemanová se účastní světových esperantistických konferencí, kde si ráda procvičuje konverzaci. „V březnu 2009 byl kongres v Bialystoku a Japonci tam hráli go. Nemám problém začít s někým mluvit, tak jsem se dívala, poptávala," vzpomíná. V policích její knihovny stojí slovníky, ale i básně, anekdoty a beletrie v esperantu. Často jsou knihy dvojjazyčné, kdy na jedné stránce je text v esperantu, na druhé v češtině.

V současné době se esperantisté v České republice většinou setkávají on-line. „Kdybych byla větší kamarád s technikou, tak by to šlo," říká Milada Zemanová s tím, že nejbližší esperantistický kroužek je v Benešově. „Pokouším se pořád dát někoho dohromady," dodává s nadějí.