Děčínský zámek nabízí nejen historii a krásnou růžovou zahradu, ale i nevšední výhledy
V severočeském Děčíně stával hrad na pískovcové skále nad Labem už v 10. století. Byl mnohokrát přestavován. Dnes je z něj zámek v barokním a klasicistním slohu, který je dominantou Děčína. Je nejenom kulturní památkou, ale také centrem kultury. Za totality v něm sídlily vojenské posádky, které se zasloužily o jeho totální devastaci. Po sametové revoluci se začalo s celkovou rekonstrukcí.
Zámek v Děčíně nabízí v letošní sezóně dva prohlídkové okruhy: Zlatá léta děčínského zámku a Návštěva Františka Thuna. Vybrat si ale můžete také zkombinované dvojokruhy nebo dokonce trojokruh. V tomto případě jsou třetím okruhem tak zvané barokní perly, kdy se prochází barokními zahradami, glorietem, spojovací chodbou podél 92 metrů dlouhé jízdy do kostela Povýšení sv. Kříže.
Samotný pohled na zámek je úchvatný, ale neméně krásné jsou i výhledy z jeho interiérů. Nejhezčí je z věžového kabinetu na soutok Labe a Ploučnice a labské mosty. „Některé prohlídkové okruhy vedeme v sezóně i na zámecký parkán, odkud je krásně vidět jednak ten soutok, ale třeba i Pastýřská stěna nebo Mariánská louka,“ říká ředitelka děčínského zámku Miroslava Poskočilová.
U děčínského zámku se nachází také překrásná růžová zahrada, ve které roste 35 druhů růží a 400 růžových keřů všech možných velikostí a barev. Novinkou je adopce růží, při které si kdokoli může za 500 korun na rok adoptovat růži. Tím podpoří jednak fungování zahrady, jednak může někoho potěšit voňavým dárkem, a kromě toho získá 10 vstupenek do růžové zahrady a také řezanou kytici v době květu adoptované růže.
Podobně funguje i adopce vína, při které si návštěvník adoptuje na rok kousek zámeckého vinohradu. Odměnou mu jsou zralé sklizené hrozny.
V zámeckých zahradách a na terasách můžete také potkat nádherné pávy, kteří se rádi fotí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
