Darování krve je postaveno na důvěře. Mezi zdravotníkem a dárcem

Podle primářky jihlavské transfuzní stanice je základem darování krve chuť pomoci. Samotný odběr trvá 8 až 12 minut. „Je dán čas a minimální množství. Dvanáct minut je maximum, pak není krev možné zpracovat na všechny transfúzní přípravky. A minimální množství krve, které se musí odebrat, je 405 ml. Aby byla vhodná pro další zpracování.“

Pravdivá informace o zdravotním stavu je otázkou svědomí dárce

Prvodárce dostane poučení dárce krve. Vyplní dotazník, ve kterém podá základní informace o svém zdravotním stavu. „Pokud dárce neuvede pravdivé údaje, je to jen o jeho svědomí. Tohle je postaveno na důvěře. Mezi zdravotníkem a dárcem.“

Prvodárce se zaregistruje, obdrží odběrovou kartu a odběrové štítky. Je mu udělán malý odběr krve, který je ihned odeslán do laboratoře na vyšetření. Poslední zastávkou před samotným odběrem je ordinace lékaře.

Lékař už zná parametry krevního obrazu. „Já prvně měřím tlak a při tom si pročítám dotazník dárce krve. Pokud narazím na odpověď ano, zastavím se u ní a s dárcem proberu konkrétní situaci. Také se stane, že dárce musím poslat domů. A někdy se hodně zlobí. Ale já musím chránit jak dárce, tak příjemce,“ vysvětluje primářka Miroslava Leinertová.

Poslat dárce pryč nám nedělá radost

„Není to naše potěšení. Jsou jasně daná kritéria, kdy dárce mohu přijmout a kdy ne. Jsou to změny týkající se změny krevních destiček. Záněty, které jsou léčeny antibiotiky. Je nám to líto, ale tak to prostě je.“

Čtěte také

Na hematologicko-transfúzním oddělení musí někdy řešit dramatické situace. Paní primářka zavzpomínala na případ, kdy k dárci museli volat neurologa. „Ten dárce je opakovaně upozorněn, že pokud cítí cokoli, co není normální, musí to okamžitě hlásit sestře. Naštěstí to tehdy dobře dopadlo, ale to bylo velmi, velmi nepříjemné.“

Každá odebraná krev prochází povinným vyšetřením. „Na žloutenku typu B, typu C, na syfilis, na HIV a jaterní testy. Ty se provádí po každém odběru.“

Muži mohou darovat čtyřkrát ročně v desetitýdenních odstupech. Ženy mohou přijít darovat krev nejdříve za tři měsíce, maximálně třikrát za rok.

Transfuzní stanice si navzájem pomáhají

Každá nemocnice má svoji transfuzní politiku. „My zhruba víme, kolik krví budeme pro jednotlivá oddělení potřebovat. Plus máme nějakou rezervu. A podle toho dárce krve objednáváme. Někdy se objeví nějaké polytrauma, jako nedávno. Pacient nás stál dvacet krví jenom za odpoledne. Tuhle situaci nemůžete předpokládat. V takových momentech si nemocnice navzájem pomáhají.“

Odebraná krev je pečlivě zaevidována, uskladněna ve speciálních termoboxech a odeslána do speciálního zpracovatelského centra. Jihlavská nemocnice spolupracuje s Fakultní nemocnicí Praha. „Krev musí být zpracována do šesti hodin od odběru. Pan řidič ji musí do Prahy dopravit včas.“