Cyril Musil byl jedním z nejstatečnějších lidí v celé historii Vysočiny, tvrdí Hynek Jurman
Cyril Musil je podle jeho posledního životopisce Hynka Jurmana nejodvážnější člověk, o kterém ví a který kdy na Vysočině žil. „Jedním slovem byl chlap, to své chlapáctví projevoval v době, kdy žil a ta doba nebyla jednoduchá. Čekaly ho stále nějaké boje a jeho život nebyl jednoduchý,“ rozvyprávěl se autor poslední knihy o rodáku ze Studnic u Nového Města na Moravě Hynek Jurman.
O Cyrila Musila se Hynek Jurman zajímá téměř čtvrt století, poslední dva roky věnoval práci na knize Martyrium aneb Kulak studnický, ta bude slavnostně pokřtěna 17. listopadu ve Staré radnici ve Žďáře nad Sázavou. „Byl to velmi úspěšný lyžařský reprezentant, začal ve třech letech, první lyže mu vyrobil pan Slonek. Viděl dokonce na vlastní oči pana Hanče. Teprve na vojně začala jeho lyžařská kariéra. Tehdy byly závody hlídek a tehdy si ho všimli.“
Na lyžích se stal šestinásobným mistrem ČSR i Polska, byl účastníkem Zimních olympijských her v roce 1936, kde skončil 9. na padesátikilometrové trati, byl členem stříbrné mužské reprezentační štafety na 4x10 km na MS 1933.
Se svou ženou Růženou ukrýval a živil odbojáře a členy paravýsadků
Koncem 30. let začal spravovat grunt rodičů na Studnicích, tehdy to ještě nebyl vyhlášený penzion. „Ale když někdo přijel lyžovat, tak ho tam přespat nechali. Jak začal Cyril jezdit po světě, hlavně do Alp, nechal se inspirovat a chtěl něco podobného i na Studnicích. Když statek v roce 1936 vyhořel, už ho přestavěl na penzion. Pro rodiče výminek, pro sebe byt, protože se plánoval oženit,“ vypráví Hynek Jurman.
Za druhé světové války se aktivně zapojil do protinacistického odboje a jeho lyžařský penzion ve Studnicích se stal místem úkrytu a setkávání představitelů odbojové organizace „Rada tří“ a jejich spojek. „Se svou ženou Růženou ukrýval a živil odbojáře a členy paravýsadků. Já bych jmenoval některé z nich, generála Lužu, Štainera-Veselého, Grňu, Robotku.“
Jsem přesvědčen, že nikdo z České republiky nepomohl odboji tak, jako Cyril Musil
„O druhé světové válce jsem vydal několik knih, mám určité znalosti a opravdu jsem přesvědčen, že nikdo z České republiky nepomohl odboji tak, jako Cyril Musil. Ukrýval neskutečný počet lidí. U Cyrila byl například první radiomaják ve střední Evropě, který přinesli parašutisté. Pomohl, komu mohl, v jednu chvíli tam bylo na půdě ukrytých jedenáct lidí,“ líčí Hynek Jurman.
Po únoru 1948 odmítl Cyril Musil spolupracovat se státní bezpečností, v srpnu 1949 byl zatčen, mučen a v prosinci státním soudem v Brně odsouzen pro vyzvědačství a nedovolené ozbrojování na dvacet let do žaláře. V listopadu 1950 se mu podařilo uprchnout ze slovenské věznice v Ilavě a později s velkou námahou přejít hranice do Rakouska. V emigraci unikl několika vražedných útokům.
Odevzdal ocas a dostal pět dolarů
V Kanadě se zpočátku živil střílením vlků. „Odevzdal ocas a dostal pět dolarů. Jeho první přístřeší rozmetalo tornádo a odneslo mu všechno cenné včetně bible! Pak vystavěl penzion, půjčovnu a opravnu lyží i lyžařskou školu. Trénoval kanadskou reprezentaci, do vlasti se však už nemohl vrátit. Ve věku nedožitých 70 let zemřel v dubnu 1977,“ vyprávěl Hynek Jurman.
Od jiného novoměstského rodáka Jiřího Bradyho se Hynek Jurman seznámil s kanadskými sousedy Cyrila Musila. „Od nich jsem získal fotografie a také jeho portréty.“
Při psaní článku autorka čerpala z písemných materiálů Hynka Jurmana.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
