Čtrnáct současných romských umělců vystavuje v Galerii Českých center v Praze

10. červen 2017

Díla čtrnácti romských výtvarných umělců z různých zemí představuje do konce června Galerie Českých center v Praze. Výstava umožňuje fascinující pohled do umění a života současných Romů a vytváří zároveň most do minulosti, do historie mnohdy nelehké.

Výstava Akathe the bešen má jasné poselství. Romové jsou součástí naší společnosti více než šest set let. Jsou součástí Evropy stejně jako kteříkoliv jiní lidé. Přestože zakusili velký útlak, jsou tady, aby zde zůstali, jak vysvětluje kurátor výstavy Moritz Pankok.

„Tato výstava má název Akathe the bešen, čili Jsme tu, abychom tady zůstali. To má politický aspekt. Romové a Sintové jsou součástí naší společnosti a nejsou to ti věční kočovníci, jak jsou často představováni, ale jsou tady doma, patří k naší zemi a stejně tak k ní patří i jejich umění. Umělec vždy chce zůstat ve vzpomínkách svých diváků a chce jim něco sdělit o svém světě. Věřím, že tato výstava bude patřit k těm, které zůstanou v paměti. Přeji jí, aby zůstala také v paměti pražského publika, aby zde romská menšina dostala jiný obraz. Aby lidé nevnímali Romy jen jako muzikanty, folklórní tanečníky, jako lidi s velmi tradiční kulturou, ale aby je zažili i jako lidi s moderní kulturou, kteří dnes využívají i různé výtvarné prostředky a média.“

Nihad Nino Pušija: Gladiátor. Z triptychu Gladiátoři v rámci projektu Roma é Roma (Roma in Rome)

Výstavu připravila Galerie Kai Dikhas, která sídlí v Berlíně. Existuje 6 let a spolupracuje s třicítkou romských umělců. Patří k nim i fotografka Valérie Leray.

„Valérie Leray je vnučkou bývalého zajatce internačních táborů a u ní, stejně jako v dalších rodinách německých Romů, bylo tabu o tom vůbec mluvit. Takže vůbec nevěděla, proč její děda má nějakou zamlčenou minulost. Až později zjistila, že on tuto minulost strávil jako zajatec internačního tábora. A tak se vydala na cestu a navštívila 33 míst, kde byly internační tábory, a fotografovala tamní krajinu. Dá se to označit jako fotografie krajiny, protože z těch táborů už dnes není skoro nic vidět, pouze na několika málo místech je nějaké označení nebo upomínka na zločiny tehdejší doby. Některé tyto tábory fungovaly ve Francii ještě po válce do roku 1946, a i když z nich byli propuštěni političtí vězni a židovští zajatci, hodně Romů v nich bylo vězněno dál.“

Další z umělců tvoří pestrobarevné figurky.

„Kálmán Várady je umělec, který žije v Kolíně, a má kořeny v Arménii. Jeho romští předkové přišli z Kavkazu přes Maďarsko do Německa. Když se dozvěděl o tom, že má romské kořeny, musel čelit mnoha útokům. O svém díle říká, že připisování kouzelné moci a magie, kdy jsou Romové považování za jasnovidce a kouzelníky, chce trochu ironizovat a dohnat do krajnosti. A tak vytváří figurky romských válečníků, kteří mají všechny tyto kouzelné síly a brání se proti zlému okolí, ve kterém ta menšina žel i dnes pořád žije. Na jedné straně to dělá velmi hravým a ironickým způsobem, ale na druhé straně je do očí bijící, že tyto figury mají svůj vlastní život. To pramení z toho, že Kálmán Várady je z našich umělců jediný, který opravdu cestuje. Všechny peníze, které svým uměním vydělá, investuje do cestování a navštěvuje velmi daleké země. Vydal se i do Amazonie, do západní Afriky, nebo do Tibetu a ze všech těchto míst přiváží předměty, spojuje je dohromady a všechny své zážitky přebásňuje do těchto figur.“

Moritz Pankok

Výstava Akathe the bešen putuje a neustále se mění, roste a adoptuje další díla na své cestě. Její další zastávkou bude španělská Granada.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...