Co vědí o židovství studenti? 25 let Nadačního fondu obětem holokaustu. A proč číst Šemiho Zarhina?

Co vědí studenti středních škol o židovství

Čeští středoškoláci si spojují židovství především s holokaustem a s izraelsko-palestinským konfliktem. Vyplynulo to z patrně prvního průzkumu u nás, který mapuje situaci napříč regiony a napříč typy středních škol. Mezi více než dvěma tisíci studenty ho provedla agentura STEM/MARK v průběhu dubna a května letošního roku. Šetření si nechalo zpracovat Centrum paměti a dialogu Bubny.

Výsledky shrnuje jeho ředitelka Pavlína Šulcová: „Výzkum ukázal, že pro většinu dotazovaných studentů je hlavní asociací spojovanou s pojmem židovství holokaust. A někteří se potom ještě v mediálním prostoru setkávají s tématem izraelsko-palestinského konfliktu.“

To je podle Šulcové trochu problematické, „protože židovství je širší pojem, židovská identita je komplexní, současná identita je trochu něco jiného než nějaká historická témata, jakkoliv spolu mohou souviset.“

Rozsah znalostí podle Šulcové souvisí i s možností mít s žitou židovskou zkušeností nějaký kontakt. „Pro řadu studentů setkání s židovstvím může znamenat pouze návštěva muzea nebo hřbitova. Už nemají možnost se setkat s rabínem nebo potkat mezi spolužáky někoho, kdo žije podle židovských tradicí,“ upozorňuje Šulcová.

Centrum paměti a dialogu Bubny si průzkum nechalo zpracovat, aby dobře zacílilo své vzdělávací aktivity. „Rádi bychom ukázali, že židovství není jenom holokaust a izraelsko-palestinský konflikt nebo Izrael. A přiblížili právě komplexnost židovské identity, přiblížili současnost žité židovské identity, nějaká specifika, která se projevují v nějaké jinakosti ve společnosti. Zároveň je ale důležité vnímat, že ta jinakost má v demokratické pluralistické společnosti své místo,“ uzavírá Šulcová.

Ukázalo šetření nějaké rozdíly mezi regiony nebo mezi typy škol? Poslechněte si celý rozhovor s Pavlínou Šulcovou.

Nadační fond obětem holokaustu oslaví 25 let své existence benefičním koncertem

Pomoc lidem, kteří přežili holokaust, podpora židovských komunit a vzdělávání nebo obnova židovských památek. To všechno jsou projekty, na které přispívá Nadační fond obětem holokaustu. Letos slaví už 25 let své existence. Nyní chystá už 3. ročník benefice, která se bude konat před novým židovským rokem Roš hašana. Na podrobnosti se Terezie Jirásková ptala Marty Malé, ředitelky Nadačního fondu obětem holocaustu.

Novoroční benefice se bude konat v Klausové synagoze. „Primárně to je přátelské setkání široké židovské komunity. Moc nás těší, že je takový zájem o to setkat se společně před novým židovským rokem,“ říká Malá a pokračuje: „Možná právě proto, že ta doba aktuálně není tak jednoduchá pro židovskou komunitu, jsme opravdu moc rádi, že jsme vyprodaní. Taky proto, že účelem setkání je i ta benefiční část. Během večera se vybírají finanční dary, které potom putují na péči o přeživší šoa.“

Nadační fond ale organizuje i jiné aktivity. Například pořádá odborné vzdělávací semináře pro sociální pracovníky a pečovatele, kteří se starají o přeživší šoa. Nebo semináře pro komunitní pracovníky a učitele židovských organizací. Připravuje diskusní kavárny, dobrovolnické brigády na židovských hřbitovech a jednou za dva roky také vzdělávací cestu do Osvětimi.

„Mazi projekty, které jsme v letošním roce podpořili, je festival židovské kultury Judafest, který organizuje Česká unie židovské mládeže. Ten se bude konat 5. října. Do programu drobně přispějeme i my. Společně s politoložkou Irenou Kalhousovou připravujeme debatu s Danny Kolským a Alešem Weissem o tom, jaké to je být Židem v diaspoře po 7. říjnu,“ dodává Malá.

A co je na programu letošní novoroční benefice Nadačního fondu obětem holokaustu? Poslechněte si celý rozhovor s Martou Malou.

Jak česky vychutnat hebrejskou literaturu

Jak se překládají chutě a vůně židovské kuchyně, nedávno zjistila překladatelka z hebrejštiny a z jidiš Alžběta Glancová. Do češtiny totiž v poslední době převedla hned dvě knihy, kde právě jídlo hraje velkou roli. Jedná se o Židovskou vegetariánskou kuchařku od Fanii Lewando, která ve 30. letech založila první židovskou vegetariánskou restauraci v Evropě. A pak také o román Jednoho krásného dne od izraelského spisovatele Šemiho Zarhina. Jana Boršková se Alžběty Glancové ptala, proč přeložila právě tyto dvě knihy.

„Překlad Zarhina jsem iniciovala, protože v Izraeli se ta knížka stala naprostým bestsellerem a myslím si, že to je ze dvou důvodů. Jednak je to dlouhá rodinná sága, která pojednává docela velký kus izraelských dějin. Velké dějiny tam tvoří takové pozadí a v centru příběhu stojí příběh jedné rodiny,“ vysvětluje Glancová a pokračuje: „To je v izraelské literatuře velmi výrazné. Spisovatelé se často vztahují k rodině, k tomu, jak funguje. A druhý důvod, proč mě ta knížka hodně bavila osobně, je, že se tam hodně vaří.“

Glancová překládala i židovskou vegetariánskou kuchařku od Fanii Lewando, která vyšla poprvé v roce 1938. Jaké to je, překládat kuchařku? „Ten překlad jsem dělala se svojí kolegyní Karolinou Kašeovou. Už docela dlouho spolu pořádáme takové imerzivní přednášky o židovské kuchyni.“

Jak to funguje? „Vybereme buď jedno konkrétní jídlo, třeba gefilte fiš nebo šoulet, nějaké typické židovské jídlo. A uspořádáme kolem něj celý večer, zpravidla v nějaké třeba kavárně nebo restauraci. O tom jídle mluvíme, všímáme si toho, jak se o něm mluví v literatuře, jestli se o tom jídle zpívá, jak se to jídlo vaří a samozřejmě to jídlo taky uvaříme a návštěvníkům zprostředkujeme takovouto ochutnávku kulturní i gastronomickou,“ dodává Glancová.

A jakou roli jídlo hraje v románu Šemiho Zarhina?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.