Co mám na talíři, to sním. Akce ve škole ve Ždírci snížila množství zbytků na zlomek

Jak to všechno začalo? Ředitel školy Ota Benc si všiml, jak moc se ve školní jídelně plýtvá: „Zjistili jsme, že třicet, padesát, i více porcí se denně vyhodí. Kdyby se to mělo přepočítat na škody, tak to vycházelo doslova na statisíce.“

Jídla na výběr

Důležité je nad jídlem přemýšlet a využívat výběr ze dvou jídel: „Dost často děti i rodiče si tu druhou volbu neobjednají. Například ryba není oblíbené jídlo, ale je na pozici jedna, takže ji mají automaticky. Na pozici dvě je jídlo, které by bylo akceptovatelné, ale oni si je nevyberou, protože když to nebudou chtít, tak to vyhodí. Teď je situace trochu jiná. Je to na tobě, abys to, co máš na talíři, snědl,“ vysvětluje jeden z principů snížení zbytků Ota Benc.

Chodba před jídelnou je vyzdobená obrázky jídla a plných talířů, kde děti vyjádřily svou zodpovědnost. Co mám na talíři je moje a já se o to musím postarat.

Zásluha kuchařek

Vedoucí školní jídelny Miroslava Ligmajerová potvrzuje, že velké zásluhy mají i paní kuchařky. „Jednak už ty strávníky znají a vědí, kdo si přijde ještě čtyřikrát přidat a když někdo řekne málo, že myslí opravdu málo.“

Zvedl se i počet objednávek obědů dvojek a v kuchyni jsou překvapeni, jak oblíbená jsou mezi dětmi lehčí a zeleninová jídla nebo saláty.

Plán nazvaný Co mám na talíři, to sním výsledky přinesl. „Ty velké šedé kýble na zbytky, ty jsme vymyli a dali do kumbálu, protože už je nepotřebujeme,“ usmívá se vedoucí kuchařka Renata Petruželková a Miroslava Ligmajerová dodává: „Je to snad pětasedmdesát, osmdesát procent zlepšení.“