Člověk má při narození už všechny zuby. Proč se prvním zubům říká mléčné a které mohou scházet?
Věděli jste, že člověk má už při narození všechny zuby? Při pohledu na novorozence nás asi překvapí fakt, že v tak malé hlavičce už jsou připraveny dvě sady zubů, které postupně během života vyrostou.
Kolem jednoho roku se začnou z dásně klubat zuby mléčné, kterých je celkem 20, a rostou zhruba do tří let. O tom, proč se jim říká mléčné, existují dvě teorie. První odvozuje název od období, kdy je dítě kojeno mateřským mlékem. Druhá bere v potaz barvu a zářivost prvního chrupu, který je světlejší než zuby druhé.
Stálé zuby nám rostou zhruba mezi 6. a 13. rokem života. Do té doby jsou založené v obou čelistech a čekají, až jim mléčný chrup uvolní cestu. Dospělý člověk má obvykle 32 zubů, ovšem někdy i méně. Někdo vůbec nemá takzvané zuby moudrosti, ale mohou scházet třeba i špičáky nebo druhé řezáky.
Zubní sklovina je nejtvrdší částí lidského těla, přesto ji dokáže nahlodat zubní kaz. Do nitra zubu vedou cévy a také nervy, které při narušení ukrutně bolí.
Jsou lidé, kteří mají ještě třetí zuby, ale ty už jim nevyrostou, musejí za ně zaplatit svému zubaři.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
