Chtějí se společně dožít stovky. Dvě sestry se na stará kolena vrátily k sobě do Velkého Meziříčí

Obě ženy jsou velmi příjemné, veselé. „To je prima, já mám ráda mužský,“ říká pětadevadesátiletá Libuše. „Měla jsem prodejnu, proto jsem tak ukecaná a sprostá,“ směje se.

Paní Urbánková se narodila v Měříně, za války byla nuceně nasazená v tehdy sudetských Mariánských Lázních. Pak se vdala a žila v Tachově. Před deseti lety ovdověla a přestěhovala se zpět na Vysočinu, za svou sestrou Ivanou do Velkého Meziříčí.

„Má sestra je úžasná. Já jsem říkala, že nešla k filmu, vydělala by spoustu peněz,“ komentuje paní Sittová.

Společné Vánoce

Obě sestry také prožijí společně Vánoce. Stromek vyndají z komory, usmaží řízek a budou čekat návštěvu z rodiny. „Děcka potom přijedou, dovezou dárky, my jim předem.“

O obě sestry se starají zdravotní sestry z Domácího hospice Vysočina. „Tady je to extra legrace, my to máme rády,“ říká sestra Lea Chmelařová.

Obě dámy si pod stromeček nepřejí moc, upřímně hlavně to zdraví.