Chlapi, potřebuju spíchnout jedny kamna

6. listopad 2014
Luboš Bervida s moderátorkou Tamarou Peckovou

Zaměstnanci topit v Želetavských kamnech vyrobených ve firmě Brabenec nemusí, ale věří jim, tak v nich topí. „Máme sice v Želetavě zkušebnu, kde nové prototypy a vzorky zkoušíme. Ta vám řekne pouze něco, ale to denní užívání kamen, to dá až život. Až po sezoně zjistíte, jestli je vše v pořádku“, vysvětluje Luboš Bervida z firmy Brabenec, která funguje od roku 1922.

U Bervidů se kamna mění jednou za dva roky. Není to nic složitého. Zkušený člověk si s tím poradí za dvě hodiny. „Vyrábíme kachlová krbová samostojící. Nemusí přijít mistr kamnář.“

Zařízení z roku 1922 se někdy hodí i dnes

Firma Brabenec vznikla v roce 1922, příležitostně vyráběla i kamna, vyráběla vše, co zemědělci v okolí potřebovali. „Původní výrobky už nemáme, jen torza. Jsou tam některé původní technologie, jsou tam transmise, řemenové rozvody. Jsou tam kovárny a výhně. Část z toho občas využíváme.“

Josef Brabenec se jako bývalý majitel firmy Brabenec po roce 1948 stal jejím generálním ředitelem. „Komunisté potřebovali, aby ta firma fungovala. Věděli, že když tam pan Brabenec nebude, lidi nebudou tak výkonní a nebudou dobře pracovat. Proto ho tam nechali. Pan Brabenec věděl, že pokud tu firmu chce řídit a vést do budoucna, musí přistoupit na velice nevýhodně podmínky zestátnění,“ líčí pan Luboš Bervida část historie firmy.

Znárodnění firmy Brabenec? Komunisté měli sofistikovaný systém smluv

Pan Bervida má doma k dispozici smlouvy, které musel jeho pratchán Josef Brabenec v roce 1948 podepsat. „Znárodnění nebyla tak jednoznačná záležitost, že přišli a obsadili fabriku a bylo hotovo. Komunistická strana měla sofistikovaný systém vypracovaných smluv,“ upozorňuje výrobce kamen ze Želetavy.

„Kdyby se na to dnes podíval právník, řekne, že je to smlouvá krajně nevýhodná pro majitele, ale po právní stránce to bylo všechno v pořádku. Josef Brabenec musel souhlasit s nevýhodným nájem, dostával nějaký plat. Jako živnostník si v roce 1946 vzal na rozvoj podnikání hypotéku, tu musel ze svého platu splácet do šedesátých let. Takže komunistům zhodnotil jejich majetek,“ konstatuje Luboš Bervida.

Žádná kamna se mu nelíbila, tak si vyrobil vlastní

V padesátých letech firma zaměstnávala 22 lidí, dnes zaměstnává přes 50 lidí. V roce 1993 byla v restituci firma Brabenec vrácena rodině. O tři roky později si syn původního majitele přál kamna, jenže nenašel nic, co by se mu líbilo. „Rozhodl se, že si vyrobí kamna svoje. Přišel do dílny a říká: chlapi, potřebuju tady spíchnout jedny kamna. Tak nějak začala novodobá historie a Želetavská kamna,“ usmívá se její jednatel Luboš Bervida.

Srdcem našich kamen je svařenec

Tahle kamna prý slouží dodnes, byla na několika místech. Na začátku se museli porozhlédnout u konkurence. „Srdcem našich kamen je krbová vložka, což je svařenec. Ohniště svařené ze čtyřmilimetrového kotlového plechu. Ta vložka se obestaví kachlovím. Mezi nimi je vzduch a určitě směrovače. Není to nic složitého. Bavíme se o krbových kachlových kamnech, nemluvíme o stavbách velkých kachlových kamen. K tomuhle řemeslu mám velkou úctou,“ přiznává Luboš Bervida.

autor:Tamara Pecková
  • Životní styl
  • Publicistika
  • Vysočina
  • Jihlava
  • kamna
  • kamnářství
  • Želetava