Česká republika je zajímavá a všichni jsou tady moc milí, říká studentka z Thajska

11. leden 2018
Jetaime (uprostřed), thajská studentka

Studenti druhého ročníku gymnázia v Bystřici nad Pernštejnem mají letos šanci zlepšit si známky v angličtině. Jejich spolužačkou se na celý rok stala Jetaime z Thajska, která se zapojila do projektu výměny studentů na celý rok. Přiletěla týden před začátkem školního roku, aby se na Vysočině zabydlela a trochu si zvykla.

Její vrstevníci se přihlašují spíše do anglicky mluvících zemí, aby si procvičili jazyk, ale Jetaime si vybrala Českou republiku. „Do zahraničí jsem chtěla jet studovat od malička. Přihlásila jsem se, udělala jsem test a Českou republiku jsem si vybrala proto, že si myslím, že je zajímavá. Není snadné se sem dostat tak jako do USA nebo Británie, kam chtějí jet úplně všichni kvůli angličtině. Tady se v angličtině taky procvičím, protože ji potřebuji ke komunikaci,“ vysvětluje studentka.

Čeština je moc těžká

Jetaime chodí na soukromé hodiny češtiny jednou týdně, a ve škole absolvuje veškerou výuku v češtině, i když zatím všemu nerozumí. „Když potřebuje, obrací se na spolužáky, kteří jí případně pomohou výklad přeložit,“ říká učitel angličtiny Libor Veselý, který má také na starosti letos poprvé probíhající projekt výměny studentů. „V hodinách angličtiny nemá problém. Ona je poměrně na vysoké úrovni, komunikuje dobře a patří mezi ty lepší,“ dodává.

Podle spolužaček je na tom Jetaime podobně v hodinách francouzštiny, v hodinách přírodních věd pracuje samostatně.

Mezi spolužáky si našla kamarádky, se kterými se vídá i mimo školu. Zatím spolu mluví anglicky, ale Adéla a Martina ji chválí: „Ona je moc šikovná, někdy na ni mluvíme česky a ona úplně v pohodě rozumí.“ Jetaime se ale směje: „Čeština je moc těžký jazyk, ale budu se snažit, abych se naučila aspoň něco.“ Zatím se zvládne velice pěkně představit: Ahoj, já jsem Jetaime, jsem z Thajska, je mi sedmnáct a líbí se mi tady moc.“

Oblékám si hodně vrstev

Jetaime si musela zvyknout na zimu, kterou v České republice, protože v Thajsku je nejnižší teplota kolem dvacet stupňů nad nulou. „Je tady zima,“ otřásá se. „Musím nosit mnoho vrstev. Ani v září už nebylo teplo,“ směje se. Odlišná je také společná výuka chlapců a děvčat ve školách. „U nás spolu od dvanácti let nechodí kluci a děvčata do třídy, ale mně se to líbí. Oni totiž přemýšlejí jinak, nevím, jak bych to řekla. Kluci rádi sportují, taky spolu soutěží, trochu zlobí, ale všichni jsou moc fajn,“ vypráví drobná dívka s úsměvem o svých zkušenostech z naší země.