Češi uctívají Památku zesnulých květinami a svíčkami. Jinde ve světě mají Halloween i velké obřady

Dnes si lidé po celém Česku připomínají své zemřelé příbuzné a přátele. Památka zesnulých nebo lidově Dušičky má v evropských zemích tradici už od středověku. Ke svátkům se vztahovala řada lidových pověr a zvyků. V předvečer Dušiček prý duše vystupují z očistce, aby si jednou za rok odpočinuly od svého trápení.

Květiny, svíce i kamínky

Lidé navštěvují hřbitovy, pokládají květiny a zapalují svíce. Naši předkové na hroby dávali také kamínky. Lidé na zemřelé vzpomínají po celém světě, svátky ale mají často odlišnou podobu než v Česku. Nejznámější je anglosaský lidový svátek Halloween.

Halloween

Památka zesnulých se u nás připomíná už od desátého století. Svátek převzala církev od Keltů, kteří na přelomu října a listopadu oslavovali konec roku. Svátek měli mimo jiné spojený také s rituálním obětováním, říká historik Jaroslav Šebek.

„Křesťanství se snažilo na tuto situaci zareagovat a vzít ten pohanský ráz loučení s mrtvými, tedy ty obětiny a podobně, ale dát ten ráz očekávání věčného života, tak jak ho přislíbil Kristus,“ doplňuje Šebek.

Smrt jako happening

Sousední země slaví Dušičky podobně jako Česko, se svíčkami a věnci. Do světa se ale rychle rozšířil původně anglosaský svátek Halloween, který je spojován hlavně s převleky a návratem mrtvých ze záhrobí.

Čtěte také

Úplně jinak vypadají oslavy Dušiček například v Asii nebo v Mexiku. Tam jsou podle Jaroslava Šebka obřady loučení i oslavy Dušiček až happeningově pojaté a konají se velké obřady související s mrtvými.

Na hrobech leží od 2. listopadu nejčastěji čerstvé kytice anebo věnce se smutečními stuhami. Zahradnictví nabírají už několik týdnů před Dušičkami brigádníky, aby jim s objednávkami vypomohli. Na hrob lidé stále častěji kupují kromě čerstvých květin a věnců také dřevěné ozdoby a dekorace nebo modernější stuhy a svíčky.

autoři: lam , jpr
Spustit audio

Související