Centrum Alternátor v Třebíči připomene 100 let elektrifikace země

V lese nad osadou Holná u Kardašovy Řečice technici pracují na obnovení dodávek elektřiny pro čtyři okolní obce. Několik hodin po vichřici zůstávají bez proudu stovky domácností

Nová expozice Ekotechnického centra Alternátor v Třebíči připomene sté výročí přijetí zákona o podpoře elektrifikace v Československu.

Expozice vznikla ve spolupráci se společností E.ON a bude slavnostně otevřená 17. července. Tvoří ji většinou plně funkční dobové přístroje, fotografie či plakáty. Vhodně rozšíří nabídku centra, které se od roku 2015 věnuje popularizaci vědy, řekl mluvčí centra Milan Krčmář.

Rok 1919

Zákon o státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace byl přijatý 22. července 1919 jako jeden z prvních zákonů nového Československa, uvedl Krčmář. Měl zajistit plošnou elektrifikaci, která do té doby spoléhala jen na lokální zdroje. Velkým podporovatelem elektrifikace byl ekonom a politik Karel Engliš (1880 - 1961).

„První pokusy o elektrifikaci větších rozloh na území dnešní České republiky začaly před 1. světovou válkou. Ta však tyto snahy přerušila, takže s elektrifikací se plně začalo až s nově vzniklým Československem,“ řekl mluvčí centra Alternátor. 

První zdroj v Třebíči

První zdroj elektřiny v Třebíči fungoval v továrně, ve které dnes Alternátor sídlí, již v 80. letech 19. století. Zásoboval továrnu. Obyvatelé města se elektřiny dočkali v roce 1890, kdy byla spuštěna elektrárna stojící na Polance. O její stavbu se ucházely tři firmy. Chtěl ji stavět i František Křižík. „Byl ale hodně svéhlavý a chtěl pořád stejnosměrný proud, takže ho museli vyřadit,“ řekl Krčmář. Třebíčskou elektrárnu postavila budapešťská společnost Ganz.

Nová expozice

Nová expozice bude v přízemí Alternátoru společně s expozicí připomínající historii továrny v třebíčské části Borovina. Podle Krčmáře vhodně rozšíří expozici v prvním patře, která se věnuje současnému systému výroby energie.

V borovinském areálu se od poloviny 19. století vystřídaly například firmy Karel Budischowsky a synové, Busi, Baťa či BOPO. V dobách největší slávy se v Borovině ročně vyrábělo až 22 milionů párů obuvi a 33 milionů párů punčochového zboží. Firmy zaměstnávaly desetitisíce lidí. Po roce 1989 nezvládla obuvnická továrna ekonomickou transformaci a areál začal upadat. Dnes je z něho městská čtvrť s byty, ve které kromě Alternátoru sídlí i dům dětí a mládeže.

Spustit audio
zdroj: ČTK

Související