Být veterinářem, to je poslání skutečně na celý život. A pracujete pořád

8. říjen 2018
Marie Dobrovolná, veterinářka

Veterinářka z Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou Marie Dobrovolná. Studovala v době, kdy mezi dívkami příliš zájmu o tento obor nebylo.

Marie Dobrovolná začínala na jatkách. „I tam to je od rána do večera, obzvláště pokud to jsou velká jatka. Akorát že tam nikomu moc nepomáháte, spíš jim pomáháte ze světa. Někde ale člověk začít musí a já začínala právě na jatkách.“

V souvislosti s jatkami a porážkami se často mluví o zvířecím stresu. „Co zvířata stresuje, jsou ty transporty přes celou Evropu v kamionu, s tím nesouhlasím. A ta malá zvířata, třeba kočky, stresuje to, že je majitel zavře do malé bedny a jede s nimi třeba k veterináři. Psa zase stresuje, když je delší dobu odloučený od páníčka.“  

Velbloud

Paní doktorka Dobrovolná má ze své práce spoustu zážitků. „Asi nejexotičtějším zvířetem, které jsem ošetřovala, byl velbloud. Pán choval velbloudy, asi je špatně krmil a zastavilo se trávení. Vzali jsme štafle, velblouda přivázali do kouta a snažili jsme se ho nalít takovým roztokem, který pomáhá trávení. On to ale na nás statečně plivat a my vypadali jako štukatéři,“ směje se.

Celý rozhovor s veterinářkou Marií Dobrovolnou je v přiloženém audiu.

Spustit audio
autor: Hela Dvořáková|zdroj: Český rozhlas