Bylinkové čaje vznikají v bývalém řeznictví jejího dědečka

„Kurník, to bude asi to, co mě bude bavit“. Tahle věta odstartovala současnou kariéru Valérie Pelikánové. Našla bylinkový kurz, na který se přihlásila. „Abych na něj nešla úplně nepolíbená, nakoupila jsem herbáře od Janči a Zentricha. Tehdy to byly novinky, nakoupila, prostudovala a řekla jsem si: to je ono, to mě bude bavit.“

Zlatobýl můžete zaměnit s jedovatým starčekem

Poučená z herbářů vyrazila do Brna na kurz k panu Pleskačovi, který je jejím velkým vzorem. „Příroda je zázračná, kouzelná. Jsou bylinky, které dokáží zabít. Lidem, co neznají bylinky, doporučuji sbírat jen ty nejběžnější. Zlatobýl se dá zaměnit se starčekem, který je jedovatý,“ upozorňuje Valerie Pelikánová.

Kopřivu měla Valerie zmáknutou nejrychleji. Tu znala od dětství. U razantněji působících bylinek si troufla poskytnout radu za dva roky. „Hodně mi pomohl ten kurz. Jinak jsem vše ověřovala a zkoušela třikrát i vícekrát,“ vzpomíná Valerie Pelikánová a dodává, že studiu bylinek se věnuje pořád.

V říjnu vykopejte kostival

Valerie Pelikánová říjnu sbírá šípek a plody. „V těchto dnech se chystám na kostival. Je výborný na kosti, na pohmožděniny. Vykopnout kořen, nakrájet, naložit do alkoholu a po pěti až šesti týdnech macerace stočíme tinkturu. My nakládáme do slivovice, nemusí to být líh z lékárny. Syn dostal na hokeji pukem do kotníku a tak se kostivalovou tinkturou místo potírá,“ doporučuje majitelka rodinné firmy na výrobu čajů.

Při výrobě bylinkových čajů je nejdůležitější vstupní surovina. „Teď jsem našla dodavatele z našeho kraje. Odebírá od nich i můj učitel pan Pleskač a ten ví o bylinkách opravdu hodně, takže jim věřím. Bylinka musí být kvalitní, když je bylinka nasekaná, laik to asi nepozná. U kopřivy, máty ano. Ale u dobromyslu nebo zlatobýlu je to těžké.“

Hříchy jsou odčiněny, je tu dobrá energie

Firmu v Ostrově nad Oslavou zakládala s maminkou. Má provozovnu v rodinném domě. „Je to v prostorách, kde měl dědeček řeznictví. Můj dědeček by řezník. Ten dědeček, co sbíral bylinky. Do roku 1948, pak byl majetek zabaven a fungovala tam masna pod Jednotou. Pár zvířat tam bylo zabito a já teď ty hříchy musím odčinit. V naší výrobně je ale velmi dobrá energie, takže cítím, že hříchy byly odčiněny,“ směje se majitelka firmy na výrobu čajů Valerie Pelikánová.

V současné době se snaží na trh prosadit čaj, který by byl zdravý a chutný pro děti. „Tenhle nápad mi vnukla tehdy desetileté dcera. Nechutnaly jí aromatizované čaje, které podle mě nejsou vhodné pro děti. Napadlo mě udělat čistě přírodní čaj, který by chutnal i dětem. Zkoušeli jsme čaje na dětech ve školní jídelně v Ostrově nad Oslavou. Samy děti mi říkaly, že jim některé čaje připadají nevýrazné,“ popisuje školní řadu svých bylinkových čajů Valerie Pelikánová z Ostrova nad Oslavou.