Brusel nemá s bruslemi nic společného

20. prosinec 2021

Zima pronikla i do Jazykového koutku. Má původ slova brusle něco společného s Bruselem, nebo si lidé tuhle spojitost jen vymysleli?

"U slova brusle jsem se už několikrát setkala s lidovou etymologií: prý se brusle nazývají podle města Brusel, v němž poselstvo Jiřího z Poděbrad vidělo lidi klouzající se na botách s noži. Je to půvabný výklad, ale etymologické slovníky hovoří jinak," říká jazykovědkyně Helena Chýlová. Nejčastěji je původ slova spojen se slovesem brousit, které mělo i význam drhnout. Slovo brusle je doloženo již v polovině 19. století, zachycuje je Jungmannův slovník. Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku ve shodě s Václavem Machkem předpokládá vliv němčiny, kde schleifen znamená kromě brousit i smýkat, bruslit. Tento výklad je nejpravděpodobnější.

Lyže z ruského nářečí

Jsou slovem přejatým z ruského lýža, v češtině rozšířily koncem 19. století pravděpodobně zásluhou spisovatele Josefa Holečka. Slovo vzniklo asi od ruského nářečního lýzgať s významem klouzati se. Z češtiny proniká slovo lyže a slova odvozená i do slovenštiny, v polštině příbuzné slovo lyžwa označuje brusli, takže souvislost s klouzáním je zde patrná.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...