Britská krátkosrstá kočka připomíná medvídka. Chová se ale jako aristokratka

11. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Britské krátkosrsté kočky

V devatenáctém století byla mezi milovníky koček ve Velké Británii nejoblíbenější kočka s mohutnou stavbou těla a krátkou srstí.

Zakladatel kočičích výstav Harrison Weir stojí za plemenem, které vzniklo křížením těchto krátkosrstých koček s perskými kočkami. Dnes jsou britské krátkosrsté kočky velmi oblíbené i v českých domácnostech.

Alena Cihlářová z Vojnova Městce svůj odchov tohoto plemene už ukončila, ale nechala si doma patnáct koček a kocourů, kteří si to u své paničky užívají.

Zatímco si hrají s plyšovou hračkou naplněnou kozlíkem, paní Alena vypráví: „Britky jsou charakteristické tím, že jsou kulaté. Na nich musí být všechno kulaté – stavba těla, tlapky, velká kulatá hlava, kulaté tváře i velké kulaté oči. Ten jejich objem dělá i srst, která musí být s podsadou a musí odstávat. Podsada srst načechrává a tím jim přidává na objemu, proto se zdají tak velké.“

Nechtějí do náručí

Britské kočky se nechtějí nosit v náručí a samy nepřijdou na klín ani pro pohlazení. „Jsou to takové aristokratky, nosit se nechají jen, když samy budou chtít. Ale když sedím, nebo si lehnu, tak přijdou a obloží mě. Řekla bych, že čím jsou starší, tím jsou přítulnější,“ usmívá se Alena Cihlářová.

Nejznámější jsou v modré variantě, která se také před více než sto lety chovala jako první. Postupně se začalo šlechtit mnoho dalších barevných variet, říká bývalá chovatelka: „Když by se to spočítalo podle genetiky, tak jich bude na tři sta. Já jsem se zaměřila na ty s bílou skvrnitostí, líbí se mi ten kontrast, jak ta bílá svítí v červené barvě. Můj první chovný kocour byl modrobílý, nechala jsem si jeho dceru a k ní jsem si pořídila čokoládovo-bílého kocoura a zamilovala jsem se i do tříbarevných koček,“ vysvětluje množství barevných kombinací, které její mazlíčci mají.

Spustit audio