Břevnovský klášter je nejstarším mužským klášterem na našem území. Projít se můžete i jeho zahradami

17. srpen 2021

Břevnovský klášter v Praze byl prvním mužským klášterem na našem území. Jeho historie je více než tisíciletá. O tom, proč byl klášter zřízen právě na Břevnově, vypráví legenda, ve které hrají hlavní roli sny, studánka a kus dřeva se třemi suky. V roce 1993 obdržel klášter zvláštní listinou papeže Jana Pavla II. titul arciopatství. Tedy titul zvlášť významného, samostatného a právně nezávislého mužského kláštera.

Na konci 10. století mezi sebou soupeřily rody Slavníkovců a Přemyslovců. Tehdejším přemyslovským knížetem byl Boleslav II. a druhým pražským biskupem, prvním české krve, Slavníkovec svatý Vojtěch. Legenda vypráví, že těmto dvěma se zdál stejný sen. „Vojtěch s Boleslavem přemýšleli, na kterém místě mají založit klášter, a oba ve snu viděli studánku v hlubokých lesích za Prahou. Tam se potom setkali. Ve studánce ležel kus dřeva, jak tehdy říkali břevna. Když Vojtěch dřevo vytáhl, pramen začal mohutněji tryskat,“ vypráví arciopat břevnovský Petr Prokop Siostrzonek.

Klášter byl založen právě u pramene a Břevnov získal své jméno podle kusu dřeva ve studánce. Studánka je pramenem potoka Brusnice. V dolní části klášterní zahrady stojí dnes barokní zahradní pavilon jménem Vojtěška, který pramen zastřešuje a který je přístupný v rámci prohlídky s průvodcem. Do pavilonu ale můžete nahlédnout, i když přijdete sami. Přes mřížoví dveří uvidíte i gotickou křížovou klenbu, která se nad pramenem nachází.

Kaskádovitě uspořádaná zahrada klášterního komplexu benediktinského arciopatství svatých Vojtěcha a Markéty v pražském Břevnově má téměř 12 a půl hektaru. Markétská zahrada, jak se jí také říká, je rozdělená na horní část, označovanou jako břevnovský sad, a spodní, klauzurní část. Ta je na rozdíl od té horní části přístupná jen ve dne. Zahrada je společně s klášterem od roku 1991 chráněná jako Národní kulturní památka České republiky.

Bazilika svaté Markéty

Ke klášteru patřil i větrný mlýn a pivovar

Na místě původního prvního mužského kláštera v Čechách (založen byl 14. ledna 993 Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem) stojí klášter z první poloviny 18. století. Představuje vrcholné dílo baroka. Ze stejné doby pochází i členění a koncept barokní zahrady. Už tehdy byl upravován terén, následovala stavba hlavních terasových zdí, byla dokončena výstavba pavilonu Vojtěška a oranžérie. Zahrada měla část veřejnou, klauzurní a hospodářskou. Na třetím nádvoří se rozkládal Rajský dvůr.

„Břevnovský klášter obklopoval velký hospodářský dvůr, jehož součástí bylo mnoho zahrad, které částečně sloužily k pěstování užitkových rostlin,“ říká Jarmila Skružná z Botanické zahrady hlavního města Prahy, odbornice přes klášterní zahrady u nás. „Zajímavé je, že ke klášternímu areálu patřil i větrný mlýn.“

Užitkové rostliny se zde pěstují od nepaměti

Je to tak. Na severní straně sousedí zahrada s vysokoškolskou kolejí Na Větrníku. A té dal jméno právě větrný mlýn holandského typu, patřící kdysi klášteru. S Břevnovským klášterem je spjat také pivovar, jehož existence je doložena už ve 13. století. Jeho pivo je možné v areálu kláštera ochutnat i dnes.

Pro návštěvníky je kromě denně volně otevřených klášterních zahrad zpřístupněna i bazilika svaté Markéty, krypta z 11. století a prelatura s Tereziánským sálem. Budovy je možné si prohlédnout o víkendech v doprovodu průvodce.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.