Bratři Balogové měli o své budoucnosti jasno už od dětství. Věnují se hře na klavír

3. prosinec 2019

Bach, Chopin nebo Dvořák. To je jen velice malý výčet repertoáru teprve desetiletého klavíristy Kristiána Baloga. Přestože je teprve žákem ústecké Základní umělecké školy, má o svém budoucím povolání jasno. Stejně jako jeho starší bratr, který studuje na konzervatoři, touží dobýt hudební svět.

Dnes jsi zahrál na hudebním a tanečním festivalu Rotary. Jak se ti hrálo?

„Hrálo se mi dobře.“

A co jsi zahrál?

„Zahrál jsem etudu Nokturno (rondo).“

Kdo je tvůj nejoblíbenější skladatel?

„Asi Chopin. Líbí se mi ta melodie.“

Jak často cvičíš?

„Hraju od sedmi let a cvičím hodinu denně.“

Chodíš do Základní umělecké školy. Máte tam hru na klavír - a co dalšího?

„Máme tam hru na klavír, pak flétnu, cembalo, … dál nevím.“

Táta a máma také na něco hrají? Nebo někdo jiný z rodiny?

„Jenom brácha. Taky na klavír.“

Nemohou si dovolit zklamat

Maminka Lucie Balogová přibližuje hudební začátky jejích synů:

„Ten větší to věděl snad od dvou let. Přál si digitální klavírek, který viděl v supermarketu. Koupili jsme mu ho, i když se přiznám, že jsme na tom nebyli finančně úplně dobře. Díky němu získal ke klavíru vztah.“

„Nejprve chodil na jazykovou školu, ale pak jsme se přestěhovali a úplnou náhodou hned naproti Základní umělecké škole s rozšířenou výukou. Musel si pak ve druhé třídě vybrat, na jaký nástroj nastoupí a musel dohnat ostatní děti. Procházeli jsme všechny nástroje, které nabízeli, ale on věděl, že to bude klavír. My přitom doma žádný neměli! Bylo to pro nás strašně složitý, i kvůli financím. Jenže on byl do půl roku na ZUŠce jedním z nejlepších.“

„Mladší začal hrát proto, že hraje ten větší. Měl už to doma, proto si k tomu našel vztah.“

Jak se vám doma poslouchá? Přeci jen jsme zvyklí na tradiční romskou hudbu – a teď najednou Chopin!

„Kdyby to byl jenom Chopin! Jenže on je to i Rachmaninov, nebo Prokofjev. Ti mají opravdové pochody a z toho už člověka bolí hlava. Když to ale posloucháte několik let za sebou, vztah k tomu najdete.“

„Já jako maminka vidím, že muzikantský svět je strašně těžký. Opravdu musíte cvičit, pokud se chcete dlouhodobě uživit, obzvlášť na klasice - je to velká dřina.“

Co všechno jste proto obětovali?

„Od peněz po veškerý čas, který děti opravdu potřebují, když je někam vozíte, přihlašujete na soutěže, jezdíte za nimi a s nimi po soutěžích.“

A jak se jim vede?

„Výborně. Můžu říct, že na soutěžích jsou jedni z nejlepších. I když někdy nevyhrají první místo, získají si oblibu diváků. Většinou jsou jediní Romové na soutěžích a každý na ně čeká. A oni si nemůžou dovolit zklamat.“

autor: Rena Horvátová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...