Bleší trh. Způsob jak se zbavit nepotřebných věcí znovu přichází do módy

„Takhle nějak vypadá typický ruch na bleším trhu v jihlavském DKO. Mezi těmi, kdo přehrabují zboží na stolcích, převládají ženy. Ruce zájemkyň bedlivě z druhé strany pultu pozoruje i Míla Nováková z Jihlavy: „Já už chodím skoro deset let, každý měsíc chodím. Mám tady hračky, dětské, povlečení.“

Věci, které nepotřebujeme

„Prodáváme věci, které nepotřebujeme. Hlavně věci, se kterými si dcerky nehrají,“ Představuje svou sbírku vyřazených věcí včetně hromádky dětského oblečení další pravidelná účastnice bleších trhů Šárka Fejtová z Jihlavy. O odbyt nemá nouzi. Pod dohledem své maminky si tu vybírá nové tričko i malá Mia: „Mně se tady taky líbí, něco někdy prodáme a líbí se mi tu.“

Blešák

Jihlavský bleší trh, kterému nikdo neřekne jinak, než blešák, založila před devíti lety dcera Dagmar Kujínkové. Ona sama pravidelně pomáhá s organizací. „Dětské oblečení. Je to vlastně to, co si sem každý donese. A je to o lidech, jakou zvolí částku, většinou jsou symbolické, desetikoruna, pětikoruna, když je to něco hodnotnějšího, tak je to maximálně kolem těch dvou set.“

Podle Kujínkové se bleších trhů účastní většinou stejní lidé. Jen teď v říjnu a pak i v listopadu přichází dost nových lidí provětrat svůj šatník před Vánoci. Některé věci přitom musí nechat doma. „Nenosí se sem nové věci, ani léky, čisticí prostředky, nic takového tady nikdo neprodává.“

Nákupčí

Mnozí na blešák naopak chodí nakupovat. Jako třeba paní Marie: „Já sem chodím už čtvrtý rok třeba pro sportovní potřeby pro dítě, který z toho rychle vyroste. A pak něco zajímavého, když člověk uvidí. Dneska brusle, rifle, rohy čertovský a tady fixy.“

Řada nakupujících bere návštěvu blešího trhu jako zábavu a ti další tam jdou třeba i jen proto, že jim je líto některé věci vyhodit.