Barokní lékárna v Letovicích sloužila sto padesát let. Nyní je zajímavou památkou tamní nemocnice
Nemocnice Letovice na Blanensku na jižní Moravě nabízí vedle péče o pacienty i unikátní historickou památku. Barokní lékárna byla od počátku součástí kláštera Milosrdných bratří. Svému účelu sloužila sto padesát let. Poté řád prostory využíval jako konventní knihovnu nebo ošetřovnu první pomoci. Dnes mohou návštěvníci obdivovat dochovaná repositoria i nádhernou stropní výmalbu.
Počátky fungování barokní lékárny v letovickém klášteře Milosrdných bratří sahají do roku 1784. Byla vybudována bezprostředně po dokončení samotného kláštera a pacientům sloužila bez přestávky sto padesát let. Konvent poté přesunul provoz lékárny do budovy na letovickém náměstí.
V současnosti mohou návštěvníci v prostorách lékárny obdivovat dochovaná původní repositoria (regály na léčiva). Většina šuplíků byla restaurována, nicméně některé prvky, jako například zásuvka na jedy ukrytá v pilastru, se dochovaly v originální podobě. Původní vchod do lékárny byl sice zazděn, dveře vyplněné broušenými skly se ale také dochovaly. Je na nich vyobrazen znak Milosrdných bratří – granátové jablko s křížem a hvězdou.
Lékárně dominuje úchvatná výmalba klenutých stropů v barokním a rokokovém stylu, zobrazující poslání řádu Milosrdných bratří uzdravovat nemocné. Autorství maleb se připisuje členovi řádu Janu Cimbálovi. Koncem 19. století byly během generální opravy celé budovy malby obnoveny a to malířem Josefem Doležalem, jehož autorství je doloženo.
Barokní lékárnu v areálu Nemocnice Letovice je možné si prohlédnout obvykle každou sudou sobotu v červenci a srpnu, ovšem termíny se mohou rok od roku lišit, a proto je vhodné si návštěvní dobu ověřit na stránkách Turistického informačního centra Letovice. Prostřednictvím webových stránek si lze prostor lékárny prohlédnout kdykoli virtuálně.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






