Archeologický výzkum přinesl nové poznatky o táboře v Letech u Písku

7. říjen 2017

Tábor v Letech u Písku otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. V lednu 1942 se tábor změnil na sběrný, v srpnu byl zřízen jako cikánský tábor. V 70. letech byl na jeho místě postaven vepřín. V říjnu 2016 zde byl zahájen archeologický průzkum, který pokračoval až do začátku července 2017. Tým studentů z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni vedl docent Pavel Vařeka. Pokračuje Iveta Demeterová:

Cílem archeologického výzkumu v Letech byla přesná lokalizace areálu tábora a nedalekého pohřebiště obětí, a to v první etapě s využitím historických pramenů, historických leteckých snímků a nedestruktivních metod. Poté byl realizován zjišťovací výzkum odkryvem půdy do 20 centimetrů na ploše necelých 50 metrů čtverečních, kde se našly pozůstatky tábora.

„Množství předmětů, kterých je více jak dva tisíce. Naprostou většinu představují nespálené pozůstatky dřevěných baráků, ve kterých žili vězni. Různá stavební kování, hřebíky, části okenních výplní. Všechno je poznamenané žárem, protože tábor byl spálen.“

Tábor byl spálen z důvodu tyfové epidemie, ale nalezené textilie dokazují značnou půdní vlhkost zkoumaného areálu, která nevylučuje dochování bakterií tyfu. Odebrané vzorky jsou nyní analyzovány.

„Z důvodu epidemie byl vydán rozkaz celý tábor spálit. Předtím ovšem měly být vymontovány použitelné části, železné prvky, skleněná okna. K tomu ale zjevně nedošlo, rozkaz nebyl splněn a všechno zůstalo na svém místě. K našemu překvapení! Předpokládali jsme, že když se budoval vepřín, tak že došlo ke zničení, nebo výraznému poškození pozůstatků tábora, ale v místě, kde jsme se pohybovali – za plotem, ne v areálu, tam jsme neměli povolení ke vstupu, jen na pozemcích obce – tak tam se pozůstatky zachovaly velmi dobře.“

„Ještě v roce 1960, kdy byl natočen krátký film Nezapomeňte na tohle děvčátko, jsou záběry z místa tábora a tam vidíme trosky na povrchu, tzn., že ještě dlouho po válce zůstalo místo nezměněno.“

Tábor v Letech u Písku otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní.

Z informací, které poskytli obyvatelé obce Lety u Písku, vyplývá, že těsně po konci války byli na místě tábory shromážděni němečtí zajatci, než si je sovětská armáda odvedla do zajateckých táborů.

„Pak zde mělo docházet k nějakým vojenským cvičením Československé armády, ale jinak to místo bylo využíváno jen jako louky.“

Nikdo nebral na vědomí, že se na tomto místě nacházejí pozůstatky romského holokaustu. A jak říká docent Vařeka, celé místo postrádá jakoukoliv památkovou ochranu.

„Na základě výsledků archeologického výzkumu bychom rádi, spolu s kolegy, iniciovali prohlášení tohoto místa za kulturní památku. To je první logický krok, který musíme učinit.“


Téma romského utrpení za druhé světové války zpracoval ve snímku Nezapomeňte na tohle děvčátko z roku 1960 dokumentarista Miroslav Barta. Se snímkem se autor zúčastnil několika mezinárodních festivalů a po dobu jednoho roku byl promítán v Praze jako předfilm. Zhlédnout jej můžete na stránkách Romea.cz.

autor: ide
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.