Amplion, refýž a perón zachraňuje už jen beletrie

4. říjen 2021

V Jazykovém koutku odpovídáme na dotaz posluchače, který píše: Moje babička čekávala na refýži na tramvaj, na perónu na vlak a příjezd vlaku oznamoval amplion. Vyskytují se tato slova ještě?

Všechna zmiňovaná slova se v češtině vyskytují, ale jsou generačně i kontextově vázaná. Najdeme je i v nejmodernějších slovnících češtiny, tedy v Slovníku spisovné češtiny a slovo amplion i v internetovém Akademickém slovníku současné češtiny.

Amplion je ve slovnících uváděn s významem zařízení k přenosu nebo zesilování zvuku a jedním z dokladů je nádražní amplion. V dnešní češtině je ve spojení s nádražím běžnější vyjádření nádražní rozhlas, zatímco starší generace užívala amplion i ve významu nádražní rozhlas obecně.

Perón s významem železniční nástupiště je slovem stále živým. Na několika nádražích ještě najdete cedulky "Vstup na perón jen s platnou jízdenkou", které s postupující modernizací jednotlivých nádraží mizí a s tím mizí i spojení peronní lístek. Slovo perón je hovorové, užívané častěji starší generací, ale stále živé. V železničním prostředí se jako peronní kolej označuje kolej s nástupištěm pro osobní vlaky.

Refýž se užívá hodně málo

Podle údajů o frekvenci v Českém národním korpusu je refýž z těch slov, o nichž hovoříme, nejméně frekventovaná. Kromě refýže se užívala i refýžka.

Dnes už jednoznačně převažuje označení nástupní ostrůvek. Slovo je vázané generačně, pomalu ustupuje. Rychlá anketa asi mezi 50 studenty češtiny je toho důkazem - slovu už více než polovina nerozumí a nikdo je aktivně neužívá. Z tak malé sondy nemůžeme vyvozovat závěry, ale vidíme, že ustupuje i pasivní znalost. Všechna tři slova udržuje při životě stále také beletrie.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová , iko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.