Album, kronika, diplomová práce nebo nové desky starým knihám, to je ruční práce v jediné knihařské dílně ve Žďáru nad Sázavou

"Od dětství mám ráda ruční práce, vyučila jsem se dámskou krejčovou, a potom jsem přes pár jiných zaměstnání skončila jako prodavačka v papírnictví, kde jsme dělali tvořivé dílny. A pozvali jsme si tam jednu paní, která dělala kurz na ručně šitou knihu. Já jsem si jich potom pár udělala doma a sem do knihařství jsem si přišla nechat oříznout ten blok," vzpomíná Iva, jak se celkem nedávno vydala novým směrem. V knihařství jí nabídli nejprve zaučení, a potom i převzetí celé dílny, kde dnes pracuje sama.

Většina práce je čistě ruční, ale přesto se tady pár strojů najde. Jedním z nich je zlatička na elektrický pohon. "Tady mám litery, různé druhy písma, klasické, jinde i ozdobné, půlcentimetrové, centimetrové, silné, kurzíva... Ty se naskládají písmenko po písmenku do takového držáčku, a tím, že ta hlava zlatičky je nahřátá, tak se z té zlacené fólie se ten text otiskne na desky," představuje čerstvě vyučená knihařka jeden ze dvou strojů. Tím druhým je ořezávačka, která dokáže přesně oříznout i silný blok, například u svázaného celého ročníku časopisů.

Diplomové práce, kroniky, velké těžké do kůže, zápisové knihy, aby se krásně rozložily a dalo se do nich psát, opravy knih, originální svázání vlastnoručně napsaných knih, ale také takzvaný scrapbooking - tedy alba pro nejrůznější účely nebo přáníčka - to všechno Iva Hájková dokáže. "Já nechodím do práce, já si sem chodím hrát," usmívá se nadšeně.