Adolescenti tvoří naši budoucnost, přesto na ně zapomínáme
Nízkoprahová zařízení jsou určena dospívajícím adolescentům, aby měli prostor, kde se mohou realizovat ve svých potřebách. Jedná se tedy o snadno dostupné zařízení, které nabízí bezplatně potřebnou službu bez administrativních a jiných překážek.
Dalším důležitým faktorem je anonymita klientů. „Hledáme vlastně to, proč nás navštívil a proč nás vyhledali,“ vysvětluje host Dobrého dopoledne Miroslava Habásková, vedoucí nízkoprahových zařízení při Oblastní Charitě Havlíčkův Brod.
V očích veřejnosti jsou často „nízkoprahy“ vnímány jako místa, která navštěvují děti problémové nebo se závislostí. Každý klub je jiný a od toho se odvíjí i klientela. Dalším faktorem, který to ovlivňuje je místo, kde se zařízení nachází.
V této oblasti dost pomáhá mapování města. Ideální je v této oblasti terénní sociální pracovník, kterého si ale aktuálně nemohou dovolit. Procentuálně je častěji navštěvují děti ze sociálně slabších rodin. „Ale mám zkušenost i s tím, že přichází dobře situovaní klienti, nechybí jím de facto nic, ale i přesto mají důvod k nám přijít a něco hledají,“ dodává Miroslava Habásková
Těhotenství, problémy s drogami, šikana, domácí násilí, pokusy o sebevraždu - i s tím se setkávají pracovníci nízkoprahových zařízení. Vše se snaží důkladně prověřovat, sledovat a následně podle svých poznatků jednají.
Rodiče
Doba je uspěchaná a rodiče nemají čas plnit funkci rodiny a trávit společně volné chvíle. „Samozřejmě nemůžu mluvit nikomu do svědomí, to si asi každý rodič musí do toho svědomí sáhnout sám, jak to má nebo nemá. Ale z mého pohledu a mé praxe je to opravdu nejenom o tom nedostatku, ale i občas o té pohodlnosti,“ tvrdí Miroslava Habásková a dodává: „Já tomu říkám výchova penězi. Je to rozhodně jednodušší dát dítěti nový iPhone, který jej dostatečně zabaví, než si s ním jít povídat o tom, co bylo ve škole nebo o tom, co bude o prázdninách, atd.“ Rozhodně tím, ale nechce kritizovat rodiče.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.