Ach, ta paměť

Syn se před týdnem vrátil z dětského tábora, a jak už to po takovém návratu bývá, všechno špinavé prádlo ihned zmizelo v pračce. A když se vše vysušilo a vyžehlilo, tak jsem si všimnul, že na jeho kraťasech někdo udělal neodborný zásah, čili vystřihl takovou tu vnitřní vložku ze síťoviny, což je tam proto, aby se látka nepřilepovala k potícímu se dětskému pozadí. Vzal jsem si ho tedy k výslechu a tvrdě ně něj udeřil, co že to má znamenat, kdo to zničil a vystřihl. A on dělal že neví. Přitom bylo jasné, že to někdo odstranil nůžkami z manikúry, protože stopy po střihu na té vnitřní vložce ze síťoviny byly klikaté a i slavný Sherlock Holmes by poznal, že to někdo likvidoval takovýmto nouzovým zařízením a navíc velmi nepěkně. Povídám mu: "Takové krásné kraťásky, takové drahé plážové trenýrky, navíc úplně nové, a ty je tak zničíš." A v té chvíli mi dítě oznámilo, že nejsou nové, ale rok staré a že už je měl loni na dovolené u moře. A já si najednou matně a mlhavě vzpomněl, že jsem ten samý problém s tímto dorůstajícím dítětem tehdy řešil, protože vložka ze síťoviny v plážových kraťasech mu byla úzká, a tak jsem mu ji jednoho večera prostě vystříhal ven nůžkami z manikúry. Stáhl jsem se do ústraní a přemýšlel, jak jsem na to mohl zapomenout. Že bych stárnul, chybí mi nějaký vitamín, že by nedostatek sexu? A pak jsem si vzpomněl, že jsem toho večera u moře nejspíš popíjel chutnou místní tříhvězdičkovou lidovou metaxu, a tak je jasné, proč mi to nejen vypadlo z paměti, ale také proč je ten střih na vnitřní vložce plážových trenýrek takový podezřele klikatý až škubavý. No tak plyne z toho poučení, že člověk nezapomíná, protože chce, ale protože si nemůže vzpomenout, proč na to zapomněl. A teď alibistický závěr tohoto zjištění . Jeden můj starý kolega novinář mi jednou řekl, že až mi bude stejně jako jemu, budu vzpomínat hlavně na to, která děvčata mi v mládí utekla. Tak tahle vzpomínka na jeho proroctví mě potěšila, protože já jsem zatím ve fázi, kdy vzpomínám, kdo a kde synovi prostříhal trenýrky. Jsem tedy mlád, dobré pití mi chutná, jsem tedy i relativně zdráv, a tím vlastně v pohodě. A pokud se dnes na ten boží svět budete dívat stejným nadějným alibistickým pohledem , čekají vás určitě radostné a skvělé zážitky. Pěkný den přeje Artur Kubica.