Za určitých podmínek může být ve znaku obce padák, zkumavka nebo netopýr

18. duben 2018

Heraldikův sen je vytvořit heraldický novotvar. Vytvořit figuru, kterou ještě nikdo nikdy nepoužil. „Do heraldického znaku můžete využít jakoukoli všeobecně známou figuru. Může to být jak zkumavka, tak jakýkoli historický symbol, meč, radlice. Musím načerpat informace, podklady a prameny, z nichž mi vyplyne symbolika, kterou originálně zpracuji a obci ji nabídnu,“ vyprávěl v Dobrém dopoledni heraldik a vexilolog Zdeněk Kubík ze společnosti Alerion.

„Já samozřejmě mohu mít originální představy. Mohu obci, ve které se uskutečnil paradesantní výsadek za druhé světové války, nabídnout, jestli by neuvažovali o symbolice padáku, který by se spojil s  historickou symbolikou. Výsadek je místní historická událost, ale je na tom, jestli ta obec bude odvážná a půjde do takového heraldického novotvaru,“ krčí rameny heraldik Zdeněk Kubík.

Hodiny a hodiny precizní práce jak heraldika, tak následně grafika, a nakonec vyšívaček

Vše, co můžete všeobecně ztvárnit a co si všude na světě pod tím pojmem představí, lze stylizovat a lze to použít. „Mlýnské kolo, tkalcovský člunek, ozubené kolo, to vše můžete použít a můžete jít do moderních novotvarů. Použil jsem netopýra. Ten není typický, protože středověk ho jako symbol zla a ďábla neměl rád. Obec, ve které je správa Chýnovských jeskyní, kde je největší zimoviště netopýrů v Evropě, toto žádala a ve znaku mají čelně letícího rozkřídleného netopýra,“ vypráví Zdeněk Kubík.

Jedna věc je prapor či znak navrhnout, jiná je jeho samotná výroba. „To jsou hodiny a hodiny precizní práce jak heraldika, tak následně grafika, který tvorbu převádí do reálné grafické podoby. Potom vstupují naše vyšívačky, jsou to vysoce kvalifikované pracovnice, které ovládají ruční strojovou výrobu a vyšívají ten prapor,“ vysvětluje Zuzana Zapletalová, která ve společnosti Alerion pracuje jako obchodní zástupce.

Vyšívačky používají postup z roku 1750

„Vyšívačka dostane vytištěnou šablonu návrhu ve velikosti 1:1, tento návrh překreslí na pauzovací papír. Je to řemeslná práce, protože tento návrh si vypíchá na podkladovou textilii, kterou vyšívá. Dírky, které kopírují grafický návrh, přetře speciální inkoustovou barvou. Tahle technologie pochází už z roku 1750,“ popisuje titěrnou práci při výrobě praporu Zuzana Zapletalová.

Zuzana Zapletalová

Nejvíce práce dají švadlenám prapory pro spolky. „Vycházejí z historického kontextu, jsou obsahově velice bohaté. Spousta figurálních motivů, světců, patronů, textů, nápisů, rohových motivů. To se musí vyšít přesně a dokonale, jak je to navržené,“ upozorňuje Zdeněk Kubík. Jak na takto složité návrhy vyšívačky reagují? „Většinou to slíznou grafici, mně se to donese až zpětně,“ přiznává Zdeněk Kubík.

Vyšít hasiče hasícího draka chrlícího oheň je opravdový majstrštyk

U obecní heraldiky je jasně dáno, jak znak bude vypadat. Volnější je heraldika právě u spolků. „Jsou to hasiči, sokolové, orlové. Tady se kreativitě meze nekladou. Mnohdy zobrazujeme hasičské zbrojnice, místní dominanty obcí, hrady, zámky, kostely. Vyšít jde úplně všechno, jediným limitem jsou peníze. My bychom vyšili i vás,“ usmívá se paní Zapletalová.

Náročnost a požadavky spolků jsou prý čím dál vyšší. „Oni mezi sebou soupeří, svůj prapor chtějí mít originální. Před třemi týdny jsme předávali okresnímu sdružení Pelhřimov nový prapor, na kterém byl vyobrazen hasič, který zabíjí draka proudem vody, drak ještě chrlí ze chřtánu oheň. To byl opravdu majstrštyk. Vyšívačka navazuje na grafický návrh, ale dává do toho svůj kumšt, svoji duši a svoje umělecké cítění,“ vysekla poklonu před prací kolegyň z dílny Zuzana Zapletalová.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio