Vzduch je naše moře, hlásal Jan Antonín Baťa a uskutečnil první leteckou obchodní cestu kolem světa

Létat na obchodní cesty vlastním letadlem, v tom byl u nás průkopníkem Jan Antonín Baťa, když si v roce 1936 pořídil moderní americký letoun Elektra.

S ním uskutečnil první cestu kolem světa. Měl ji přesně naplánovanou a také do puntíku dodržel, co si předsevzal, i když to nebylo bez potíží.

Přes oceán

Přes oceán musela letadlu pomáhat loď. „Tenkrát ještě nebylo možné přeletět moře, respektive oceán, takže Baťa a jeho tým museli letadlo rozebrat, přepravit je lodí na další kontinent, a tam zase letět dál,“ vypráví Milan Krčmář, autor výstavy o Baťově cestě kolem světa v třebíčském Alternátoru.

Než se podnikatel vydal na první leteckou obchodní cestu kolem světa, musel si pořídit letadlo, které ji zvládne. „Baťa propagoval letectví, říkal, že vzduch je naše moře a musíme létat. Chtěl, aby každý z jeho vedoucích pracovníků měl pilotní průkaz a sám jej měl také. Proto se rozhodl, že poletí kolem světa, aby tak demonstroval, že se dá obchodovat a navštěvovat pobočky tímto způsobem.“

1937 na Tří krále

Cesta začala na Tři krále roku 1937 a plánovaný návrat byl 1. května téhož roku. Výpravu doprovázelo několik osobností se zajímavými osudy. Mezi jinými s výpravou letěl fotograf a dokumentární filmař Alexander Hackeschmied.

„Právě on dokazuje, že létat s Baťou nebylo jednoduché, protože se jednou zpozdili ještě s lékařem výpravy o pět minut, a Baťa jim uletěl a oni museli pokračovat přes celou Indii vlakem. Tehdy se Hackenschmied už asi trochu naštval a poté v Indii zůstal, aby tam točil filmy,“ usmívá se Milan Krčmář.

Tři nehody a nové letadlo

Piloti na této cestě zažili tři nehody – první v Haifě v dnešním Izraeli, druhá pak na východě dnešního Vietnamu – v obou případech nouzová přistání dopadlo dobře. V Chicagu, kde shodou okolností čekala na nové letadlo slavná americká pilotka Amelia Erhartová, která svou Elektru rozbila nedlouho předtím, byla nehoda horší.

„Baťa s nimi naštěstí tehdy nebyl, to jen piloti přelétávali s letadlem a rozbili ho prakticky napadrť. Díky penězům a přesvědčovacím schopnostem získal Baťa nový letoun dříve, Amélii ho vyfoukl,“ směje se autor výstavy.

Zbrusu nová Elektra pak přepravila Baťu zpátky do Evropy tak, aby stihl termín návratu, který si určil. „Aby přiletěl opravdu toho prvního května, čekal Baťa přes noc ve Vídní, aby v určený den s plnou parádou přistál ve Zlíně na Den práce. Tehdy se tam shromáždilo na sto čtyřicet tisíc lidí. Baťa tedy přiletěl včas, ale s jiným letadlem,“ uzavírá Milan Krčmář s úsměvem.

Podrobnosti o výpravě a osudech všech osobností s ní spojených budou k vidění v Ekotechnickém centru Alternátor v Třebíči do konce letošního roku.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.