V roce 1711 měli v zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou třináct set rostlin. Říká to záznam z inventury

„Pan profesor nám převrátil zámek. Na základě kusých informací se mělo za to, že východní křídlo patřilo manželce,“ říká kastelán zámku Jaroměřice nad Rokytnou Radim Petr. Hraběti Janu Adamu Questenbergovi mělo patřit křídlo západní. V něm také měla být jeho bohatá knihovna. „Nakoupil obrovské množství knih, pořád si to nechával posílat. Celkem jeho knihovna čítala nějakých dvanáct tisíc svazků,“ dodává kastelán. Bohužel se nezachovala ani jedna kniha, a ani pátrání po umístění knihovny nepřinášelo uspokojivé výsledky.

Východní křídlo teď čeká sondování restaurátorů

Zlom přišel s nálezem účtu za nákup šestnácti oken do knihovny. Do západního křídla by se v žádném případě nevešla. „Dvanáct jich tam máme, i když jsou některá iluzivní, slepá, ale čtyři okna jsme nemohli umístit,“ popisuje pátrání Radim Petr. Knihovna musela být logicky ve východním křídle. V tom teď nastane sondování. „Většinou to dělá restaurátor. Vezme si tužku, pravítko, udělá si dvě rysky. Skalpelem škrabe napřed první vrstvu, vedle se posune a proškrabe se druhou vrstvu. Musí po trošičkách, je to šíleně titěrná práce,“ vysvětluje kastelán, a je vidět, že se na výsledky práce restaurátorů těší.

Jaroměřice nad Rokytnou, zámek|foto: Irena Šarounová

Radim Petr, kastelán jaroměřického zámku|foto: Irena Šarounová

Návrhy divadelních kulis závidí Jaroměřicím i italské Benátky

Informace o knihovně nejsou jediná novinka, kterou autoři knihy při svém pátrání po archivech objevili. „Jedna badatelka ve Vídni v knihovně našla osmnáct návrhů pro přírodní divadlo, pro divadlo z Jaroměřic nad Rokytnou,“ říká kastelán. Je to vzácnost, kterou Jaroměřicím závidí i italské Benátky. Tam návrh kulis nenašli, a použily ty jaroměřické. Na okrajích návrhů jsou dokonce vlastní rukou Questenbergovou psané přípisy, například o tom, o jakou operu jde.

Jen pomerančovníků rostlo v Jaroměřicích několik druhů

Velmi zajímavé jsou i inventury ze zámecké zahrady. Ta nejstarší je z roku 1711. „V té první inventarizaci zámku bylo tisíc tři sta kusů rostlin. Podstatnou část tvořilo přes sto kusů různých ovocných stromů,“ dodává Radim Petr. Tehdy ještě neexistoval soupis rostlin Carla Linné, takže byly například citrusy popisované jako: pomeranč velký, pomeranč malý, pomeranč červený, pomeranč sladký, pomeranč kyselý a podobně.

Nová kniha s názvem Proměny zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou má pět set osmdesát dva stran, a váží dva kilogramy.

Kniha o jaroměřickém zámku|foto: Irena Šarounová