Smog poprvé pojmenoval brněnský vědec Gregor Mendl v roce 1847, říkal mu Rauchnebel

20. duben 2018

Životní prostředí člověk začal znečišťovat v okamžiku, kdy se naučil ovládat oheň a kdy zvládl tavit kovy. „Ve chvíli, kdy začal zpracovávat ještě další suroviny, znečištění samozřejmě začalo stoupat. Už v antice máme první zprávy o tom, že s ovzduším to není košer. Hippokrates psal o tom, jak je vzduch, voda a okolí otravováno zápachem z koželužen a z výroben stříbra,“ vyprávěla v Dobrém dopoledni pelhřimovská historička Miroslava Kvášová.

Podobný postřeh učinil ve 3. století našeho letopočtu i císař Dioklecián. „Přestože o chemii toho moc nevěděli, všimli si toho, že zápach má negativní dopady na jejich zdraví. Ve středověku byly vydávána nařízení, že páchnoucí nebo obtěžující provozy mají být za hranicemi města nebo dál od nich,“ upozorňuje Miroslava Kvášová.

Katar, úbytě, kašel, vyzáblost zachvacují v tomto městě více lidí, než v celém světě okolním

Velký vliv na znečištění ovzduší měl objev kamenného uhlí. „Uhlí má samozřejmě mnohem větší výhřevnost než dřevo, které pochopitelně ubývalo, už na začátku 14. století lidé věděli, že právě uhlí způsobuje velké znečištění ovzduší. Dokonce bylo zakazováno s ním topit. V 16. století radní v Praze a v Rakovníku zakázali topit uhlím.“

V roce 1661 John Evelyn vydal spis Fumifugium, ve kterém se mimo jiné píše: „Nedýchají nic jiného než špinavou mlhu a páchnoucí čoud, což vede k tisíci potížím. Plíce jsou zaplaveny jedem a celé tělo slábne, a tak katar, úbytě, kašel, vyzáblost zachvacují v tomto městě více lidí, než v celém světě okolním. Mluvíme o Londýnu. Víme, že v té době byla zvýšená úmrtnost těch nejmenších dětí, také byla velká neúroda ovoce. I tohle lidi vedlo lidi k poznání, že zplodiny vypouštěné do ovzduší nejsou to pravé ořechové,“ upozorňuje Miroslava Kvášová.

Místo Rauchnebelu dýcháme smog

Se znečišťováním ovzduší pořádně zatočila průmyslová revoluce v polovině 19. století. „Ta to odstartovala, zejména v Anglii. Už tehdy si lidstvo uvědomovalo další souvislosti, například kyselé deště, ty popsal chemik Robert Angus Smith právě v polovině 19. století. Jemu se začalo říkat otec kyselých dešťů, ale ne za jeho života. Na jeho práci si vzpomněli až o sto let později, když v Norsku, Švédsku a severských státech, které měly minimální průmysl, umíraly lesy a v kyselých jezerech umírají ryby. Tehdy tuhle teorii oprášili.“

Miroslava Kvášová vysvětlila také vznik slova smog. „Je to kombinace dvou anglických slov smoke a fog. Kouř a mlha. Lidé věděli, že to je průmyslový kouř smíchaný s vlhkou mlhou, což je problém, protože v průmyslovém kouři je spousta prvků, které s vodou reagují, zejména oxid siřičitý. Tenhle pojem poprvé použil už v roce 1847 brněnský přírodovědec Gregor Mendl, který smog nazval Rauchnebel, neboli kouřová mlha. V roce 1905 ale přišel Harold Antoine Des Voeux, který použil slovo smog, takže používáme anglický výraz,“ usmívá se Miroslava Kvášová.

autor: Tamara Pecková
Spustit audio