Lidé si myslí, že si pořád hraju. Sklářské řemeslo je ale náročné, říká třešťská umělkyně

14. květen 2021

Velké kulaté mozaiky v chodbě jihlavské nemocnice, okna v kaplích, vitráže v kostelích, výzdoba stropu jihlavské ZUŠ.

Za tím vším a desítkami dalších děl stojí třešťská umělkyně Eva Kasalá. V ateliéru Kasalý vznikají i šperky jejího manžela Svatopluka a v posledních letech také díla jejich syna Adama.

Lidé si myslí, že si hraju…

Hromady barevných sklíček na první pohled lákají ke hře i dospělé: „Spousta lidí mi závidí, protože si myslí, že si hraju, říkají: jé, ty si pořád hraješ, ale ono když pak máte vyskládat patnáct, dvacet metrů čtverečních, tak je to docela náročné. To vás bolí nohy, záda, ruce,“ usmívá se Eva Kasalá, ale nestěžuje si.

V ateliéru na velkém stole posetém sklíčky všech barev má právě rozdělanou práci pro výstavu Skláři na Vysočině – jde o čtyři roční období v našem kraji, která bude k vidění v příštím roce.

Jak vzniká mozaika

„Sklíčka se mačkají ze skleněných tyčí, které se zahřejí na viskozitu skla, kdy ten pramínek skla teče přes formičky – kaplíky – které mají různé tvary,“ vysvětluje výtvarnice. Mozaiková sklíčka si brávala ze skláren, ale protože jich spousta zrušila výrobu, musí teď často oslovovat soukromé mačkače skla.

Kousky skládá na připravenou skleněnou tabulku pocitově. Technickým lihem se podložka naleptá a sklíčko na ní drží – tabulka se dá i vzít a podívat se proti světlu, jak bude mozaika vypadat. To ale není všechno, popisuje Eva Kasalá: „Potom přijde na řadu stavování toho podkladového skla přes fólii s těmi kamínky. Odnese se to do pece, kde to pár hodin trvá, a potom to zase musí několik hodin chladnout.“

Pískování a broušení

V ateliéru s ní spolupracuje Adam Kasalý, který jí s přenášením a instalací těžkých velkých děl pomáhá, ale se věnuje se také vlastním pracím, designu, propojování mozaiky se šperkem, a broušení a pískování skla. „Jde o mechanické narušení povrchu skla, kdy se fouká korundový písek na sklo podle šablony, a tím vzniká vzor,“ ukazuje u pískováčky Adam Kasalý.

Pro jednoduché vzory, jako je například šachovnice, stačí jedna vrstva skla, ale když se složí několik vrstev nad sebe s různou šablonou, vznikají tak plastické obrazy, třeba portréty lidí.